Masarykovo náměstí

Masarykovo náměstí je hlavním veřejným prostorem města Třeboně. Je historicky formováno pohybem východ- západ, což odpovídá směru spojení se dvěma městy a to Českých Budějovic a Jindřichova Hradce. Náměstí má mandorlovitý tvar, díky čemuž působí velmi příjemným dojmem. Náměstí i přes svoji podlouhlost příliš dlouze nepůsobí. Je to podle našeho názoru také dáno morovým sloupem, který mu dodává vertikální pohyb. Rozměry objektů domů jsou též vertikální a valná většina jich končí štítem, který opět směřuje k nebi. Podobně též věž bývalé radnice.

Náměstí je úzce propojeno se zámkem a bývalou kunst komorou Petra Voka v místě tzv. Lipovky. To je dnes prostor, který by bylo vhodné velmi upravit a navrátit zde charakter, který by tomuto místu příslušel. Například poměrně nevhodně se zdá být umístěno pítko. Také chodník neodpovídá pohybu lidí. Skoro jakoby vznikl sám pro sebe a pro pítko. Je také otázkou, zdali z pítka někdo pije. V tomto místě je třeba také řešit sezení na zcela jiné kvalitativní úrovni a v jiných místech. Díky přítomnosti pítka a dalších rušivých elementů se zcela vytrácí velmi zajímavá původní Břilická brána a samotný pocit ze sevřeného prostoru Lipovky. Bylo by proto dobré zde zachovat pouze vysoké lípy a o zbytku zeleně a rádoby trávy výrazně popřemýšlet. Prostor by bylo pravděpodobně nejlépe celý vydláždit. To je však nutné vyřešit v architektonické studii, která bude do hloubky reflektovat podstatu tohoto místa. Každopádně by však jakákoliv úprava měla vést k tomu, že se tomuto místu navrátí jeho charakter, který by měl být poplatný blízkosti zámku a již zmiňované kunst komoře.

Náměstí je dnes vydlážděno kamennou dlažbou- kostkami, přes které jsou pruhy leštěného kamene. Tento kámen je také použit v podloubí. Je otázkou, až bude v budoucnu náměstí předlážděno, jestli by nebylo lépe použít jednolitou plochu kamenné dlažby- kostek nebo štípaného kamene, která by však měla spíše barvu odkazující se barvě místní pískové. To by podle našeho názoru ještě více prohloubilo vizuální prolnutí a spojení krajiny Třeboňska a samotného města. Dále by bylo vhodné směřovat kostky či kameny dlouhou stranou vždy do středu náměstí, směrem k mariánskému sloupu, což by mohlo opticky prohloubit prostor a ještě více zdůraznit Mariánský sloup jako středobod. Je samozřejmě též důležité, aby se jednalo o materiál z blízkého lomu a nešlo o export z Číny apod.

Další věcí, která by podle našeho názoru šla s historickým jádrem jako celkem udělat by bylo kompletní přehodnocení osvětlení, které dnes není zajímavé a neumožňuje odkrýt potenciál, který je v tomto městě ukryt. Tím je především přítomnost podloubí, různých zákoutí a úzkých uliček, kostela obklopeného sochami a také přítomnost stromů v Lipovce. Dále i například prostor kolem Zlaté stoky, tedy i v okolí historického jádra. Bylo by proto vhodné, pokud by vznikla kvalitní architektonická osvětlovací studie celého historického jádra, která díky přítomnosti myšlenky a vyhodnocení zajímavých prvků ve městě dokáže vytvořit i v noci z města překvapující místo, které má určitou atmosféru a hloubku. Podstata je samozřejmě v tom, že některá místa budou nasvětlena více a některá méně, že se bude pracovat s gradací, že zrak bude upírán od celku až k jednotlivým detailním historickým prvkům. Mělo by se tedy jednat o jakousi „divadelní scénu“. Světlo však musí být přirozené barvy. Tyto aktivity jsou také vhodné vzhledem k přítomnosti Anifilmu a také k zaměření města směrem k vizuálnímu umění světla a zvuku. Pro více informací klikněte zde.

V prostoru náměstí by se tedy mělo konkrétně jednat o odstranění kulatých lamp. Světlo by nově mělo přicházet z podloubí. To by podle našeho názoru šlo udělat lépe než v ulici Březanově, kde světlo také přichází z těchto míst. Též by bylo třeba nasvětlovat radnici, drobné architektonické detaily  a stromy v Lipovce. Kašna a mariánský sloup dnes již nasvětleny jsou.

Mluvíme-li o městském mobiliáři v centru města, je třeba aby byl co nejméně viditelný ve smyslu upoutávání pozornosti. O upoutávání pozornosti by se podle našeho názoru měly starat historické stavby na náměstí a jeho ruch. Například by bylo vhodné stojany na kola integrovat do roviny dlažby, aby nepůsobily tak, jak dnes působí stojan před Bílým beránkem. Také by v žádném případě nemělo docházet i k umísťování podivných reklamních ploch pro historické jádro nevhodných jako jsou k vidění například také na domě Bílého beránka.

Bylo by možné též přemýšlet, jestli by ve městě nemohl být jakýsi nový druh mobiliáře, který by ještě více člověka zapojil do života města. Nemyslíme tím však žádný mobiliář s obrazovkami, překážející apod. Tomu je podle našeho názoru se třeba vyhnout. Město musí vyzařovat kvalitu a nadčasovost. Tak, aby když se někdo podívá za 20 až 30 let na fotografie, nebude se smát staré televizi. Je tedy třeba vytvořit architektonickou studii, která bude tyto možnosti reflektovat a nevytvoří se zde tedy žádný levný módní trend. Ten nemá nikdy dlouhého trvání. Jak již bylo řečeno je třeba nadčasovost a kvalita.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že není vhodné náměstí rozčleňovat žádnými stálými prvky. Nedoporučujeme ani nápad umístit na náměstí sloup s vodou zobrazující výšku rybníka Svět. Zdá se nám, že tyto prvky na historické náměstí nepatří. Také se to zdá být příliš prvoplánovité: voda v rybníku- voda ve válci. Tento prvek by jistě šel vytvořit jednodušším a invenčnějším způsobem vhodným do historického centra. Tedy zcela jinak.

Pokud na tomto místě hovoříme o prvcích, které by v celém historickém jádru města mohly být, mohlo by se například jednat o zobrazení systému Zlaté stoky, jakousi subtilní plastikou možná vycházející ze známého schématu propojení soustavy. Tedy vytvořit pomocí umělecké zkratky tento systém tak, aby byl pro lidi pochopitelný. Dnes tento systém není zcela jasný. Tento prvek však nemá být na náměstí, ale měl by být v historickém jádru města, pravděpodobně u stoky. Je nutné popřemýšlet kde. Také je třeba přemýšlet o zobrazení města pomocí například 3D bronzového nebo mosazného modelu jako je to např. v Olomouci nebo v Brně. Je však důležité vymyslet vše ještě invenčněji. Také je možné, popřemýšlet i o dalších těchto modelech zobrazujících město v různé době. To by bylo přínosem. Tyto prvky poté musejí odkazovat k instituci Muzea historie Třeboňska, kde zájemci musí dostat maximum hlubších informací. Pro více informací o Muzeu historie Třeboňska klikněte zde.Tato instituce stejně jako instituce Domu současného umění, viz. odkaz uveden výše, bude umístěna na Masarykově náměstí. Na náměstí bude také nově umístěné IC v objektu bývalé historické radnice. Pro více informací o řešení nového informačního centra klikněte zde.

Mluvíme-li o náměstí a parkování zde, doporučujeme aby zůstalo v zimním období umožněno. To podle našeho názoru pomáhá místním podnikatelům a město také v zimně více žije. V letních měsících parkování nedoporučujeme stejně tak, jako nedoporučujeme umísťování objektu stánku před Ruthardovým domem. Myslíme si, že tato maringotka sem nepatří a že nevhodně zasahuje nejen do historického prostředí, ale také do podnikatelského prostředí díky konkurenční výhodě ve své přemístitelnosti v zimním období například do horských středisek.

Na tomto místě je také třeba řešit opravy historických objektů, které podle našeho názoru neprobíhají tak kvalitně jako například v Českém Krumlově. Vždy je třeba, aby se domy opravovaly podle zásad památkové péče. Aby pod novými fasádami nevymizel charakter historického města. Ten je totiž ve svém celku mimo jiné ukryt v subtilních rámech oken, v detailech a jednotlivých prvcích, v barvě, která není stoprocentně krycí apod. Tím v žádném případě nehovoříme o nemožnosti stavby zde kvalitní současné architektury. Ta však nemůže vypadat a fungovat jako úprava Besedy ani jako nová přístavba divadla. To je v historickém jádru neobhajitelný, nekvalitní zásah. Pro více informací o dosahu současné architektury klikněte zde.

V této oblasti jsou také řešeny jednotlivé: Domy čp. 102 a 103- IKS. Pro více informací klikněte zde, Dům čp. 86. Pro více informací klikněte zde, Dům čp. 87. Pro více informací klikněte zde.

Mapa: kulturní instituce a místa s možností prohlídek

Objekt historické radnice s věží je nejvýraznější, na první pohled patrnou budovou na náměstí. Je to dáno především tím, že věž svojí výškou upoutává naši pozornost a dodává tomuto náměstí spolu s mariánským sloupem vertikální pohyb a dynamiku. Budova je tedy ústředním bodem tohoto náměstí, který každý ihned zaznamená. Je také vstupem do dalších objektů, které jsou důležité vzhledem ke kulturnímu fungování města. Myslíme si, že by to mělo být ještě dále podpořeno logickými změnami v soustavě těchto budov. Proto pro správné pochopení tohoto textu je třeba též přečíst text, který se věnuje Besedě. Pro více informací o Besedě klikněte zde.

Představa fungování této budovy je tedy následující:

V budově bude nově přesunut „pult informačního centra“, který je dnes ve vedlejším objektu čp. 112, 113. Bude se jednat  pouze o pracovníky za přepážkou. Ostatní pracovníci zůstanou v původním objektu. IC bude umístěno v dnešním středním průchodu a v dnešní kavárně. Idea je taková, že IC je propojeno s rozšířeným muzeem, novým animačním centrem, divadlem a loutkovým divadlem.

Vstup do IC bude do hlavní chodby, která bude upravena tak, aby člověka přímo směřovala k prostoru IC v místnosti dnešní kavárny. Chodba (vstupní část IC) a tento prostor budou propojeny bez dveří. Bude-li to možné, bude toto propojení bez středového sloupu. Tato bývalá chodba by neměla být již chodbou, ale měla by na návštěvníky působit jako IC. Můžou zde být například různá digitální média, internet, další informační plakáty a informace. Ty si návštěvník může vzít sám, tedy sám se obsloužit. Také by zde mělo dojít k vystavení „upoutávek“ na kulturní instituce ve městě. Prostor je však třeba také řešit způsobem, aby už při vstupu do chodby bylo jasně vidět, že pult je až v zadní části. To je řešitelné například díky výraznému nasvětlení prostoru dnešní kavárny oproti vstupní části IC a také vizuálním kontaktem se zaměstnanci a pultem apod. Veškeré texty zde jsou pouze obsahem strategie. Tedy nejedná se o propracovanou architektonickou studii. Ta by měla být na tento celý objekt a to i včetně Besedy vytvořena. Měla by však být řešena na nejvyšší možné úrovni. K tomu je třeba, aby architektonickou studii dělali kvalitní architekti. Pro více informací o dosahu kvalitní architektury klikněte zde.

Ve vstupní části IC bude nově umístěno centrální WC pro návštěvníky centra města. Myslíme si, že je to výhodné místo. Také je zde vstup do muzea. Prostor vstupní části IC bude také nově výškově upraven. Mělo by jít o jednolitou rampu bez schodů. Vstupní dveře budou vytvořeny jako skleněné. V zimním období také se zádveřím. Je důležité aby skrze tento vstup sem přicházelo maximum světla. V místě dnešní kavárny bude dlouhý pult IC, kde bude možné také zakoupit lístky do všech institucí a též si zde nechat věci v šatně- v prostoru bývalého vstupu do kina. Z prostoru nového IC bude možné vstupovat ke schodišti do muzea. Skrze Nové foyer také směrem k novému bezbariérovému vstupu do kina, k divadlu a loutkovému divadlu. Také do nového animačního centra v Besedě. Z prostoru IC bude umožněn vstup do dvorku u Besedy. Těmito dveřmi bude IC propojeno s ústředím IC ve vedlejší budově. Také by bylo vhodné, pokud se nejedná o nosnou zeď, co nejvíce otevřít stěnu souvisící s průchodem k Besedě. Pokud by byla skleněná a v letním období se dala otevřít, prostor by se dále prosvětlil a otevřel. Podobně by šlo uvažovat o stěně protější. Ta pravděpodobně také není nosná. V bývalé části vstupu do kina bude nově vytvořeno zázemí pro IC a šatny. Zde bude možné mj. uschovat bagáž. Pult IC může sloužit v části jako pult menší kavárny. Bylo by dobré, pokud by prostor byl velmi otevřený a univerzální. Děti by zde mohly mít koutek, dalo by se zde sedět a byl by zde internet apod.

Také je v tomto textu třeba zdůraznit, že dnešní stav prostoru kavárny je kýčovitý. Architekt zničil velmi zajímavý klenutý prostor a místo něj se pokouší zaujmout zlatými lustry zavěšenými skoro až k podlaze. Tomu se říká kýč. Jakoby se snažil ze zajímavého historického objektu vytvořit interiér hypermarketu kdesi na předměstí. Architekt podle našeho názoru zostudil nejen prostor, ale také toto povolání. Kýč není možné tolerovat.   

Pokud návštěvník nového IC bude v budoucnu chtít navštívit muzeum, tak si bude moci již dole u pultu v IC koupit lístek a po schodišti nebo výtahem se do muzea se jednoduše dostat. Muzeum bude nově rozšířeno z 2. NP také do 3. NP a do podkroví. Kapacita muzea se bude také moci v budoucnu rozšířit i do dalších podkrovních prostor.

Je však třeba, aby město do muzea výrazně investovalo. Není možné, aby město dávalo roční příspěvek muzeu 30 000 Kč. To je velmi nedostatečná částka. Pokud město chce, aby muzeum skutečně nějakým kvalitním způsobem fungovalo, bude muset najít finanční zdroje. Dr. Psíková se spolu se spolkem snaží muzeum provozovat za těchto 30 tisíc jak nejlépe umí. Věnuje tomu svůj čas a také peníze. Je však potřeba, aby v muzeu (a potvrzuje to i paní Dr.) byl spolu s paní Psíkovou mladý kurátor. Ten by se měl vyznat v problematice a měl by mít kontakty. Tento nový model řízení však nemůže být závislý na IKC, ale naopak musí být zcela nezávislý. Podobně je také nutné, aby kurátor byl nezávislý na městě. Jen tímto způsobem může vzniknout instituce na úrovni. Město „jen“ musí zařídit kvalitní rekonstrukci prostor, a rozumné peníze na tohoto kurátora a na aktivity, které se v muzeu mají konat.

Podle našeho názoru je důležité, aby se muzeum také významněji věnovalo pouze ročním či krátkodobějším výstavám. Tato podmínka je důležitá nejen zde, ale i u ostatních institucí. Zde je popsána logika kulturních institucí a cílů, kterých by mělo být dosaženo. Pro více informací o kulturních institucích klikněte zde.

Myslíme si, že by se muzeum mělo primárně věnovat historii Třeboňska a proto by byl vhodný název této instituce Muzeum historie Třeboňska. Doporučujeme, aby zde vznikla stálá výstava o vývoji města jako celku, tedy architektura- vývoj ve staletích, řemesla, tradice, kroj, zpěv apod. Muzeum by se tedy mělo věnovat odkazu předchozích generací. Jak sama Dr. Psíková říká, muzeum je schopno od NM v Praze a také od dalších muzeí v Jihočeském kraji sehnat exponáty, které tato muzea mají stejně uschována ve svých depozitářích. Tyto dlouhodobé zápůjčky mohou výrazným způsobem obohatit muzeum.

Podle našeho názoru by také mělo muzeum výrazněji pracovat s tradičními místními technikami, které by mělo nejen uchovávat a archivovat jako produkty a způsob výroby, ale především pořádat „dílny“, přednášky pro děti, seniory, lázeňské hosty, a další zájemce. Tyto techniky například:  vyšívání rybími šupinkami, z rybích kůstek, z rákosu, ze dřeva, z kůry, klokočí apod. Také například Borkování. Bylo by fajn zde spolupracovat se základními a středními školami. Primárním cílem tohoto snažení by mělo být to, aby se nezapomnělo na odkaz předků.

V gesci Muzea historie Třeboňska by měla být také nová „okružní trasa“ s názvem Schwarzenberské hospodaření či Schwarzemberská cihlová architektura. Pro více informací o novém „okruhu“ Schwarzenberská architektura klikněte zde. Pod Muzeum historie Třeboňska by také měla patřit menší expozice obranného systému ve Svinenské bráně. Pro více informací o novém „okruhu“ obranný systém města Třeboň klikněte zde. Muzeum bude mít spolu s dalšími institucemi v letním období k dispozici také Schwarzenberský špejchar. Pro více informací o Schwarzenberském špejcharu klikněte zde.

Vráťme se však zpět k hlavní budově muzea v bývalé radnici. Myslíme si, že je třeba, aby bylo muzeum celé rekonstruováno. Není možné, aby v prostoru kvalitního muzea bylo linoleum na zemi, podprůměrné stoly, rozvody elektřiny v krycích lištách, béžová futra apod. Také je třeba kvalitní nasvícení objektů a především velmi pečlivě rozmyslet co vystavovat. Je třeba si uvědomit, že investice do dobrého muzea jsou peníze, které jsou dobře investovány především vzhledem k budoucímu pochopení minulosti.

Mluvíme-li o původně zde umístěné základní umělecké škole, tak ta bude přesunuta na místo, kde je dnes knihovna. Pro více informací o umělecké škole nově přesunuté do stávající knihovny klikněte zde. Knihovna bude přesunuta na Kostelní náměstí. Pro více informací o této nové knihovně klikněte zde.

Nyní se vraťme zpět do IC. Pokud budeme chtít navštívit Centrum animace, lístky zakoupíme v prostoru IC. Návštěvník vejde skrze foyer po novém schodišti do vrchního patra a potom skrze chodbičku do vlastního centra. Při vstupu do kina, divadla nebo loutkového divadla bude také možné projít skrze IC a nebo přímo do nové skleněné přístavby .V této přístavbě by však měl být v každém patře při představení umístěn menší bar se sektem, minerálkou apod. V místě kavárny nad Besedou by mělo být již animační centrum. Je však třeba zdůraznit, že tyto detaily nemohly být řešeny vzhledem k současné přestavbě a také nedostatečné výkresové dokumentaci současné přestavby.

Podle našeho názoru nová skleněná přístavba je typickým produktem nesystematického zásahu do spojence těchto objektů. Problém tohoto objektu totiž podle našeho názoru je v nesystematickém přistavování a bourání a rekonstrukci bez nějaké hlubší vize a celkové logiky. Tyto historické objekty trpí právě tím, že se vždy řeší jen jeden nevýznamný vklad, ale celek a jeho provázanost a také i provázanost na město se neřeší. I díky této krátkozrakosti vznikl nerentabilní kýčovitý moloch Beseda. Beseda a dvorek u Besedy je řešen zde v textu. Pro více informací o Besedě klikněte zde.

Díky nové logice bude také tento objekt spolu s Besedou připraven na jakékoliv akce typu Anifilm, Divadelní festival, festival loutkového divadla apod.

Nová přístavba také vytváří nové možnosti pro soubor loutkářů. Prostor loutkového divadla je také plánován jako výstavní prostor. To je podle našeho názoru nemožné. Současné umění nelze takto vystavovat. Je však možné, že by tento prostor mohlo využívat animační centrum. Myslíme si však, že místní loutkáři na sobě budou muset velmi pracovat, a prostor tedy bude často obsazen. Je podle našeho názoru třeba, aby byla výrazně zvýšena kvalita těchto loutkových představení.

Na tomto místě je tedy důležité zdůraznit potřebu nového člověka, který se bude věnovat tématu divadla, loutkového divadla a kina. Tento člověk bude programový ředitel a jistým způsobem i umělecký šéf ochotníků a loutkářů. Díky jeho schopnostem, kvalitě a charakteru bude mít nezávislý a nestranný pohled. Jen díky tomu bude schopen tlačit na maximální kvalitu představení. Díky jeho známostem ve světě divadla bude také schopen zvát různé kvalitní soubory. Bude tedy v jeho gesci pořádat divadelní festival (dnešní tzv. divadelní festival za něco podobného nelze považovat). Myslíme si, že tento prostor je velmi široký a je možné při kvalitním výběru tohoto člověka, kulturu ve městě výrazně podpořit. Tohoto odborníka je však třeba najít a také zaplatit. Je jisté, že se musí jednat o odborníka na úrovni se znalostí mezinárodní tvorby a nových trendů  a manažerskými schopnostmi. Je mimo jiné také třeba, aby se divadlo dostalo do ulic. Vždyť hra může probíhat i v ulicích. Je však třeba maximálně podporovat divadlo nekomerčního charakteru. Není možné obsazovat pouze nějaké rádoby hvězdy a známé tváře z  hloupých televizních seriálů. Město se dnes pyšní přítomností J. K. Tyla. Tento člověk však ve své době představoval kvalitu, ne průměrnost a podprůměr.

Tato komercializace je zcela zásadní chyba, která je patrná ve většině současných kulturních akcích ve městě. Město dostatečně nefinancuje kulturu, myslí si, že kultura na sebe musí vydělat. Díky tomu se však z kultury stává byznys, neumětelství až kýč.  Takovýto pokles není možné tolerovat. Město přece stojí o generování inteligentních lidí s vlastním rozumem. V základu celé logiky všeho lidstva a také i lidí tohoto města je velmi jednoduchá zásada. Město musí snít o dětech, které přerostou své rodiče… To je cesta vpřed. 

předcházející analýza objektu

Objekt bývalé radnice ( čp. 1) se v dnešní době skládá z několika funkcí a objektů, které však spolu vůbec nesouvisejí. Je to vstup do kina a kino, muzeum a odštěpená část ZUŠ. Objekt dále souvisí s divadlem. Vzniká zde skleněná vestavba, která propojí nově budované loutkové divadlo s divadlem skrze společné foyer.

Budova bývalé radnice je přístupná z náměstí. Hlavní chodba, kterou se dostaneme do kavárny, je prázdný prostor. Z tohoto prostoru je přístup v letním období do prodejny lístků, která dabluje IKS. Z chodby přímo vstoupíme do kavárny před kinem. Po dostavění přístavby bude tato kavárna sloužit díky novému propojení také divadlu. Z kavárny je přímý vstup do kina. Kino Světozor je od roku 2009 digitalizováno. Pravidelně se zde konají promítání po celý rok. Kapacita kina čítá kolem 112 míst. Součástí kina je kavárna s bezplatným wi-fi připojením. Kino Světozor je také vybaveno technologií 3D. V roce 2011 navštívilo kino 22 224 diváků a průměrný počet diváků jednoho představení bylo 27 diváků, což činí 24% z celkové kapacity kina. Městské kino Světozor je klíčovým prostorem pro pořádání festivalu animovaného filmu Anifilm. Kromě premiér českých a zahraničních filmů, se také v neděli promítají starší české filmy pro děti za sníženou cenu (30 Kč dospělí, 15 Kč děti) a také se pořádají výjimečné akce jako například přímý přenos baletního představení z Londýna. Kino má nezvykle až by se dalo říci zbytečně velké mezery mezi sedadly. Díky tomu je zde o 1 až 2 řady méně, což může být problematické při pořádání festivalu. Kino má také poměrně malé plátno.

Z přední části objektu je také průchod směrem k divadlu. V této části dvora se dnes přistavuje skleněná vlna, která historický objekt divadla zabíjí podobným způsobem jako předchozí skleněná přístavba. Díky této vlně se také výrazně zmenšuje prostor dvora, jenž bylo možné využívat ke konání představení v letních měsících. Z této přístavby (skleněná vlna) se tedy bude v budoucnu vstupovat do divadla. Jedná se o historicky cennou budovu (kořeny vzniku Divadla J.K. Tyla sahají již do roku 1832), s velmi dobrou akustikou. Jeviště bude nově opatřeno výtahem na kulisy přímo z prostoru u kotelny. To je nutné obzvláště proto, že je problematické tyto kulisy stěhovat po schodišti z hlavního náměstí. Z jeviště je přímý přístup také do skladu kulis, který je však poměrně malý, protože je prostor zmenšen kvůli skladu pro Besedu. Z jeviště je také přístup do prostoru šaten a WC. Tyto šatny dnes působí jako sklepní kobky díky nedávné přístavbě schodiště do Besedy.

Divadlo je domovskou scénou ochotnického souboru Kajetán a své prostory propůjčuje mnoha kulturním a společenským akcím pořádaným ve městě (koncerty ZUŠ Třeboň, koncerty v rámci hudebního festivalu vážné hudby Třeboňská nocturna, hudební festival Okolo Třeboně nebo festival animovaných filmů Anifilm). Každoročně je zde také pořádán Divadelní festival, jehož pořadatelem je Třeboňská rozvojová, o.p.s.. Co se týče návštěvnosti, nejvíce navštěvována jsou představení, obzvláště jsou-li obsazení herci známí z televize. Obsazenost místního ochotnického představení je také dobrá. Výrazně horší je však obsazenost jiných ochotnických divadel. Podobně je také nedostatečná obsazenost operních představení a baletu.

Další průchod v tomto objektu směřuje k Besedě. Člověk vstupuje do prostoru před Besedou. Z tohoto průchodu je možno se dostat do vyššího patra budovy, konkrétně do prostoru muzea v 2. NP.

Do muzea se vstupuje po chodbě, kde se nachází mříž oddělující veřejnou část od expozice. Z veřejné části jsou na konci chodby přístupné toalety, dále pak místnost pro vedení muzea – zasedací a další samostatná místnost s pultem pro prodej lístků. Zde si návštěvník koupí lístek a pokračuje dále do místností s expozicemi. V muzeu se nachází „směs“ exponátů. Díky grantům Jihočeského kraje mohly vzniknout stálé expozice (Měšťanská společnost v 19. st., Odkaz středověké Třeboně současnosti, Stará škola, Terče sboru ostrostřelců, Obrazová galerie a Zmizelá Třeboň) a zároveň prostor pro výstavní činnost. Nachází se zde některé cenné objekty jako třeba střelecké terče nebo dřevěná socha (původně patřila do studánky u sv. Víta), původní kroj apod. Také jsou zde další rozličné předměty menší hodnoty a kvality. Dá se říci, že muzeum, podle mizivých finančních prostředků, které dostává od města, funguje na velice dobré úrovni. Nebýt místních nadšenců, tak by muzeum nemohlo existovat. Kvalita prostor a vystavovaných exponátů však nemůže ani zdaleka konkurovat prohlídkám zámku či  kostela. Část expozice je věnována místnímu rodákovi malíři Líbalovi. Město disponuje ve svém archivu cca 300 ks Líbalových obrazů.  Jedná se o místního malíře regionálního charakteru. Muzeum má také obrazy od malíře Volfa a Kojana, což jsou také regionální malíři.

Do muzea chybí bezbariérový přístup. Pro stálé návštěvníky z řad seniorů nebo lázeňských hostů po operaci je muzeum zcela nepřístupné.

V současnosti muzeum nemá skoro žádné možnosti rozšíření prostorů ani části expozice, ani části depozitáře. Muzeum vystavuje ve 4 místnostech a jedné chodbě na ploše cca 150 m², depozitář má k dispozici o velikosti cca 20 m². Část depozitáře se v době uzavření muzea odvezla do Jihočeského Muzea.

Muzeum provozuje Spolek přátel Třeboně a ročně dostává finanční příspěvek na provoz od města 30 000,-. Prostory muzea jsou spolku poskytovány bezplatně. Spolek má v současnosti 152 členů.

V roce 2011 se v muzeu v turistické sezóně konaly 4 výstavy a pro rok 2012 je jich naplánováno 6. Každoročně se v muzeu také koná výstava betlémů a soutěž o nejkrásnější vánoční stromeček pod příznačným názvem „Vánoce v muzeu“. V roce 2011 navštívilo muzeum celkem 1 500 osob, z toho 800 platících.

V 3. NP je umístěna ZUŠ. Ta zde má výtvarnou a taneční školu. Výtvarný atelier navštěvuje 90 až 100 dětí. Přijímají žáky od 6 let. Někdy, když je dobré počasí, kresba probíhá v plenéru. Občas přicházejí lázeňští hosté a ptají se na kurzy. Také se přemýšlí o možnosti setkávání absolventů. O prázdninách má ZUŠ zavřeno. Taneční výuku navštěvuje celkem 60 dětí. Je zde přípravka pro děti předškolního věku, přes školáky až po dospělé. V tanečním oboru se vyučují tance lidové, klasické, historické a také scénické. Žáci ZUŠ mají také možnost vystupovat na kulturních akcích ve městě. Každoročně je pořádána výstava výtvarného oboru v Zámecké galerii, v Divadle J.K. Tyla je pořádáno taneční vystoupení a hudební akademie.

Informační a kulturní středisko také zpřístupňuje vstup do vyhlídkové věže staré radnice, odkud mohou návštěvníci pozorovat město Třeboň a přilehlé okolí. V roce 2011 navštívilo vyhlídkovou věž staré radnice 47 240 osob.

půdorysné uspořádání objektu v roce 2012:

Objekt Besedy by podle našeho názoru měl doznat značných změn. Měla by se do tohoto prostoru navrátit logika, kterou objekt ztratil při poslední rekonstrukci. Je jasné, že je maximálně neefektivní předělávat v nedávné době rekonstruovaný objekt. Myslíme si však, že k tomu stejně bude muset dojít a celý objekt bude muset být přestavěn. Problém je totiž až takového rázu, že objekt nelze pronajmout, dokonce ani rozdělený na části. I přesto, že nájem za spodní restauraci se zázemím, kuchyní, vinárnou činí pouze 10 000 Kč za měsíc. Problémem  je totiž nejen chybná dispozice, ale také neinteligentní a megalománské využití technologií. Architekt a stavební technik řešili věc jakoby se jednalo o „jadernou elektrárnu“.

Myslíme si, že by bylo vhodné do tohoto objektu organizovat exkurze. Každý by se na vlastní oči přesvědčil, že půdní prostory jsou doslova napěchovány technologiemi. Tento fakt dosvědčuje také požadovaná cena za vytápění a elektřinu. Ta například měsíčně za restauraci činí 75 000 + 10 000 Kč za společné prostory + 10 000 Kč nájem. Tato cena za média je naprosto absurdní. Celková energetická náročnost objektu je ve výsledku 400 000 Kč měsíčně. Za rok je to tedy skoro 5 milionů korun.

Pokud bychom tedy měli popsat kde je tedy chyba, tak je to především v nahrazení přirozeného větrání okny předimenzovanou klimatizací. Jakoby se zapomnělo, že dům vždy fungoval takto jednoduše. Otevřu okno- vyvětrám. Architektova inspirace je zde nejen v pochybné estetice, ale také v předimenzované klimatizaci. Pravděpodobně zapomněl, že rekonstruuje hodnotnou historickou budovu a nikoliv obchodní centrum. To je opravdu úpadek. A je třeba dát velmi dobrý pozor, aby tento úpadek nepokračoval dále. Historické ale i nové stavby ve městě jako je Třeboň přece nemohou vypadat ani fungovat jako hypermarkety. Město musí mít svůj styl, musí si jej uchovat. V tom je jeho budoucnost. Ne v konzumu a jeho variacích.

Proto navrhujeme následující variantu.

Zrušit dnešní kuchyni restaurace, jelikož se nachází na naprosto nevhodném místě. Navrátit zde formanku, která bude fungovat při menším zájmu hostů. Při větším zájmu hostů otevřít společně a nebo pouze restauraci velkou. Ta by měla být zároveň v plesové sezoně i místem, kde se pořádají plesy apod. Myslíme si, že se jedná o výrazně zajímavější prostor oproti prostoru vrchnímu. Navrhujeme tedy, aby se plesy a další společenské aktivity konaly v této místnosti v přízemí. Velkou výhodou tohoto prostoru je jeho propojení na jedné straně s venkovním dvorem a na druhé straně s ulicí. Je však důležité se kompletně zbavit nábytku, světel apod. Je nutné tomuto prostoru navrátit jeho atmosféru. Ta je velmi „pivovarská“. Jakoby v ní člověk slyšel typický hospodský hluk. Něco jako U Fleků nebo někde v restauraci ve Vídni… Nedá se to popsat. Ale myslíme si, že je to ta správná atmosféra ducha města. Žádné disco hity.

V tomto prostoru také nesmí být vstupy na WC. Ty by měly být přístupné ze vstupní haly u formanky a ze vstupní haly u šatny. Restaurace by také měla mít venkovní sezení v ulici Rožmberská a na dvorku. Zde se musí do tohoto mrtvého místa nasázet alespoň jeden nebo dva velké listnaté stromy. Architekt totiž nepřemýšlel nad teplotou rozpálené žuly. Také nepřemýšlel nad vzdáleností kuchyně a tedy i logické obslužnosti tohoto dvorku.

Mnoho lidí se, kterými jsme mluvili, stále nemůže zapomenout na číšníka s hliníkovým platem plným piv. K tomu podle našeho názoru opět může dojít. Je ale třeba mít styl a být restaurací pro místní. Musí se jednat o srdcovou záležitost. Ne o konzum.

Prostory restaurace se také dají zvětšit o krásnou místnost vinárny. Tu architekt znevážil tím, že zvýšil podlahu a díky tomu dnes sloupy nemají patky.  Dále zastavujeme chodbu, která nebyla a ani nemohla být v dnešním stavu smysluplně využívána. V této chodbě a v prostorech současných skladů vzniká kuchyně a zázemí zaměstnanců. Obsluha je schopna přímo obsloužit díky barovým pultům všechny 3 místnosti a také dvůr a zahrádku. V přední části dnešního nevyužívaného průchodu umísťujeme  WC. Díky tomuto WC se může logicky umístit pódium v rockovém klubu a zvětšit tak místo klubu. Objekt Besedy je také propojen s novou skleněnou přístavbou a tedy i novým IC v bývalé kavárně. Pro více informací o novém informačním centru v budově staré radnice klikněte zde.

Ve druhém a třetím nadzemním patře doporučujeme vznik Centra animace. Vstup do animačního centra je po hlavním schodišti, ale také přes chodbu z foyer do dnešní kavárny.  Centrum animace by mělo být institucí, které se bude věnovat IC spolu s Anifilmem. Pro více informací o této nové instituci klikněte zde.

Tento hodnotný objekt doporučujeme rekonstruovat a vytvořit zde sídlo instituce Dům současného umění. Pro více informací o instituci DSU klikněte zde.

Instituce se bude zabývat vystavováním současného umění. Objekt bude také prostorem pro aktivity lidí. Různých skupin. Představa je taková, že prostor bude určen nejen pro pouhé vystavování, ale především pro zainteresování místních obyvatel do problematiky současného umění. Budou se zde konat přednášky umělců, o umělcích, o různých technikách v současném umění, ale také například o moderním umění všeobecně. Tento objekt bude prostorem otevřeným a také kreativním. Je třeba zde vytvořit podmínky například pro děti, které mohou techniky současných umělců napodobovat. Mohou také skicovat a přemýšlet o vizuálním umění. Vše může být též propojeno se školami.  Také je možné pořádat různé hudební a další experimentální aktivity. Tyto aktivity mohou probíhat také spoluprácí s dalšími kulturními institucemi ve městě.

Bylo by dobré z tohoto domu umění vytvořit velmi živé místo, vhodné i pro setkávání určitých skupin. Po vyučování se zde mohou setkávat děti či studenti ze školy. Dopoledne například senioři. Je tedy nutné vždy pro určitou skupinu tento program vytvořit. Samotný objekt Domu Štěpánka Netolického svou dispozicí odpovídá této otevřené instituci. Objekt by měl umožňovat úplné otevření všech prosklených částí do hlavního náměstí, a tedy i úzký kontakt mezi uměním a lidmi venku. V letních měsících by  mělo jít o mísení lidí místních a turistů. Předpokladem je vhodným a citlivým způsobem tento objekt rekonstruovat a navrátit mu tak v prostorech a v estetice jeho dřívější charakter. Tento charakter poté umožní vzniku jistého pnutí mezi současným uměním a historicky očištěným prostorem. Není možné zde tolerovat nevhodné zásahy z 80. let. Také je třeba pamatovat na dvorek, který je vhodné více otevřít a využívat. Zároveň si myslíme, že je nutné zachovat zde současné nájemníky v bytě. Ti by mohli zajišťovat například správu a úklid objektu.

Je také nutné z hlavního sálu objektu přestěhovat varhany. Bylo by vhodné je přemístit do Aurory. Je důležité spolu s památkáři najít vhodnou variantu, jakým způsobem propojit bývalé květinářství s hlavním prostorem. Je pravděpodobné, že zde nějaké propojení bývalo. Je tedy nutno zajistit stavebně historický průzkum, který spolu s kvalitními architekty zajistí, aby budova neutrpěla další ránu. Pro více informací o kvalitní architektuře a dnešním stavebním vývoji v Třeboni klikněte zde.

Také se domníváme, že varianta o které se přemýšlelo, tedy  navrátit zde obřadní síň, podle našeho názoru není vhodná. Především z důvodu minimální občasnosti této aktivity a vzhledem k dalším možnostem obřadu v jiných objektech ve městě- na MÚ, v zámku, v parku. Myslíme si, že tento objekt na takto důležitém místě musí být živý. Musí být místem pro lidi v každém věku.

Dům současného umění bude zároveň jakýmsi středobodem celé aktivity výstav současného umění. Ty budou moci probíhat v celém městě na různých místech- v podloubí, v uličkách, v parku, ve stoce v krajině, v zámku.. Zde však bude centrum a pevný bod této instituce, který bude v provozu celoročně. Tyto výstavy budou na mezinárodní úrovni a bude se zde jednat o nejvyšší možnou kvalitu, kterou bude chtít navštívit i mezinárodní publikum. K takovýmto výstavám samozřejmě nebude dostačovat prostor tohoto objektu a proto bude třeba instalace včleňovat krátkodobě po městě. Vždy s určitou logikou. Myslíme si také, že by tyto výstavy na mezinárodní úrovni měly být specifické a tedy unikátní. Například se věnovat světlu, světelným objektům a projekcím. Také by bylo velmi zajímavé tyto objekty konfrontovat s krajinou, rybníky apod. Je důležité, aby vždy bylo nějaké vyvrcholení tohoto snažení- například týden nebo dva s různým programem, workhsopy, přednášky, představení apod.

Je velmi důležité, aby se veškerá tato činnost konala jako striktně umělecky nadprůměrná, tedy měl by ji vést člověk, který o ní již dlouho přemýšlí a má kontakty především ve světě, ale i u nás. Jen tento člověk může něco podobného řídit. Není možno „vařit z vody“. Myslíme si, že je třeba, aby pan Mladějovský, který sní o Třeboni jako o městě světového moderního umění se tzv. chopil otěží. Je však z našeho pohledu důležité, aby mu město vyšlo vstříc například opravou objektu Štěpánka Netolického a maximální součinností v jeho snažení. Jde totiž o budoucnost města z pohledu mezinárodní prestiže. Ta má v této oblasti na co navazovat.

Myslíme si, že díky současnému umění dojde ke znovuspojení slov Třeboň a umění. Tedy obnově přemýšlení o Třeboni jako o městě výtvarného umění. S tou je město spojováno od dob Mistra Třeboňského oltáře a později za doby Petra Voka a jeho sbírek umění. Je třeba si uvědomit, že se vždy u obou dvou těchto osobností jednalo o současné, tedy moderní, umění té doby. Také je zde třeba podotknout, že umění nebylo průměrné ba dokonce komerční, ale vysoce nadprůměrné. Proto doporučujeme vedení města, aby tyto velikány následovalo do třetice.

Společně s tímto textem je také důležité přečíst text věnovaný: Kostelu sv. Jiljí a panny Marie Královny Pro více informací o Kostele klikněte zde Zámeckému areálu. Pro více informací o zámku klikněte zde, Archivu. Pro více informací o archivu klikněte zde, Centru animace. Pro více informací o centru animace klikněte zde,  Schwarzenberskému špejcharu. Pro více informací o špejcharu klikněte zde.

předcházející analýza objektu

Dům Štěpánka Netolického je historicky cenný objekt v centru, přímo na Masarykově náměstí. Objekt je prostorově velmi členitý. Jsou zde 4 výškové úrovně ve dvou patrech.

V současnosti je v jeho pravé části v 1. NP obchod s květinami, který pokračuje až do velmi zajímavého a cenného sklepa s klenbami přenášejícími tlak do středového sloupu. V objektu je dnes v bývalé svatební síni provizorně postaveno loutkové divadlo. Toto divadlo bude v budoucnu přemístěno do nově budovaného prostoru ve staré radnici.

Do domu vstupujeme skrze mázhaus. Z tohoto prostoru se můžeme dostat do zadní části objektu, kde je dvorek se schody směrem k bytu. Z této části se můžeme dostat krytým ochozem do prvního patra zpět do hlavní části domu. Samotný prostor dvoru je velmi architektonicky zajímavý – je zde studna společná se západním sousedním objektem, výklenky ve stěně a zajímavý ochoz. Dříve byl dvůr propojen s dvorem souvisejícího domu v zadní části. Dalo se tedy tudy procházet. Dnes je související dům soukromým majetkem a není možné tedy tyto dvory propojit. V 1. NP v objektu dvorku jsou sklepní prostory, rozvodna EL a je zde také umístěn archiv města. 

Z mázhausu v hlavní budově je vstup po schodišti nahoru do horní části, která je spojena dveřmi přímo s velkým sálem, ten pravděpodobně vznikl až při přestavbě v 80. letech. Celá budova má vklady a úpravy z 80. let. Pokud pokračujeme dál touto místností je nutno překonat dalších několik schodů a dostat se do prostoru, který byl také pozměněn v 80. letech. Tento prostor byl pravděpodobně propojen s další asi nejdůležitější místností s vrchním světlíkem. Tento prostor je částečně pokryt renesančními freskami. V 80. letech byly do tohoto prostoru vloženy varhany, které tento prostor zabíjí. Varhany byly konstruovány přímo pro tento prostor. Celkově se dá říci, že objekt byl v 80. letech necitlivě přestavěn. Tento prostor byl také propojen s další místností, kde jsou sedačky a kde probíhal svatební obřad. Z této místnosti je možné vstoupit do menší místnosti, která je propojena skleněnými dveřmi s druhým schodištěm vedoucím zpět dolů do prvního mezipatra. Zde je také WC jedno v mezipatře a druhé v 2. NP.

Vstup na půdu je uličkou mezi varhanami v místnosti s freskami. Prostor nižší půdy je opět přestavěn v 80. letech. Odtud je vstup do prostoru hlavní půdy. Jedná se o poměrně rozsáhlý prostor.

půdorysné uspořádání objektu v roce 2012:

Objekty těchto dvou domů (čp. 102 a 103) se nacházejí na Masarykově náměstí a měly by podle našeho názoru sloužit v přízemní části (mimo současné IKS) také novým obchodním účelům. Pro více informací o zamýšlených obchodech v objektech města klikněte zde.

V objektu čp. 102 by se tedy konkrétně mělo jednat o ukončení nájemní smlouvy s kadeřnictvím. Domníváme se, že kadeřnictví ve městě Třeboň je vhodné spíše umístit do jiného prostoru, který nemusí být přímo propojen s hlavním, tedy Masarykovým náměstím. Idea je taková, že by v tomto objektu v 1. NP vzniklo malé pekařství, které by bylo přínosem pro místní i návštěvníky. Bylo by dobré, pokud by pekařství bylo propojeno s venkovním prostorem a venku se dalo sedět podobně jako například před cukrárnou naproti. Tato pekárnička by měla tedy rozšířit sortiment v centru města o domácí slané i sladké pečivo. Je důležité si uvědomit, že dnes je možné pekařské výrobky zakoupit v centru města pouze v OD Bílý beránek.

Druhá část objektu, tedy dům čp. 103, by měl být zachován v zadní části jako hlavní kanceláře nově vzniklého IC. To by mělo vzniknout z původního IKS. Pro více informací o nových institucích ve městě a jejich vzájemné provázanosti  klikněte zde. Místnost s pultem, tedy hlavní prostor IC, by měl být přesunut do nového prostoru vstupní chodby a kavárny před kinem v historické radnici. Pro více informací o budově staré radnice s věží a novém informačním centru klikněte zde. Takto uvolněný prostor by bylo vhodné využít opět pro rozšíření možností místních obyvatel a to například jako prodejnu výrobků ekologického hospodářství, ekologických a zdravých produktů apod. Důležité je samozřejmě vytvořit studii prostoru a komunikovat s IC a jejich požadavky na prostor. Každopádně je jisté, že kanceláře IC není vhodné umisťovat směrem do náměstí v 1. NP. V zadní části a pravděpodobně také vepředu zcela na pravé straně by mělo být zachováno, jak již bylo výše zmiňováno, IC. Jako spojnice těchto kancelářských prostor s novým pultovým IC by se využíval vstup přes dvorek skrze průjezd až do zadních dveří tohoto nově vzniklého IC. Jedná se tedy o poměrně logickou cestu. K takovýmto změnám v tomto objektu však musí být přistoupeno komplexně a musí být tedy vytvořeny kvalitním architektem. Pro více informací o dosahu kvalitní architektury klikněte zde.Je třeba, aby se tyto prostory zhodnotily a navrátily do kvality, kterou zasluhují. Není podle našeho názoru možné, aby došlo opět k tomu, co se stalo například s Besedou.

předcházející analýza objektu

Informační a kulturní středisko se nachází v objektu čp. 103 a sousedí s objektem čp. 102. IKS vzniklo v roce 1992 a jeho působnost je rozsáhlá. V sídle IKS jsou poskytovány informace o kulturních a společenských akcích, historických zajímavostech, volnočasových aktivitách a jsou zde prodávány propagační a turistické materiály. IKS rovněž každý měsíc zodpovídá za vydávání společensko-kulturního magazínu Třeboňský svět. A je také pořadatelem mnohých společensko-kulturních akcích ve městě. Zároveň spolupracuje s představiteli neziskových organizací při realizaci kulturních akcí (Houbařské slavnosti, Třeboňský divadelní festival…). IKS zastupuje město Třeboň v důležitých organizacích (sdružení měst „Česká inspirace“) a také se věnuje propagaci a PR města Třeboň. IKS rovněž provozuje městskou knihovnu, Kongresové a kulturní centrum Roháč a Dům přírody Třeboňska. Celkem tak IKS ve všech strukturách zaměstnává 26 osob. V letních měsících si najímá i brigádníky. Rozpočet IKS činil pro rok 2011 6 mil. Kč.

Rozbor objektu: návštěvník vstupuje do menšího prostoru, kde se nachází pult, kde jej obslouží zaměstnanci IKS. V letních měsících podle informací zaměstnanců je tento prostor však nedostatečný vzhledem k velké návštěvnosti. Za pultem je prostor pro zaměstnance a další prostor s kopírkou a menší kancelář. Vstup do těchto prostor je přes „zasedací místnost“, což je také nevhodné. Kancelář ředitelky je v objektu umístěna oknem směrem do podloubí. Tato místnost je však menší a není příliš osvětlena venkovním světlem. Nevýhodou celého IKS je nedostatek přirozeného světla. To je mimo jiné také částečně způsobeno i nevhodnou přestavbou původního středního dvora, kterým světlo do budovy proudilo, respektive proudit mohlo. Za zasedací místností je menší kuchyňka a dlouhá kancelář, která má okno do dvora. Z místnosti s kopírkou za pultem IKS vede schodiště do chodby, ze které je vstup do skladu umístěného vzadu v budově se dvěma malými okny do dvora. Z chodby je také vstup na WC, do koupelny a sprchy.

Do objektu čp. 102 a čp. 103 se vstupuje z loubí na náměstí vraty přes průjezd. Průjezd propojuje přímo náměstí s malým dvorem. Ten byl v minulosti zmenšen. Tento dvůr dnes není příliš lákavý pro obyvatele domu a ani není využíván IKS. Na dvoře jsou dřevníky, které se však již příliš nevyužívají. Objekt čp. 103 je částečně podsklepen. Sklep využívají obyvatelé těchto dvou propojených domů. Také v domě čp. 102 v zadní části je podobný sklep. Tyto prostory také nejsou v nejlepším stavu. Díky propojenosti těchto dvou domů se do obou objektů vstupuje přes schodiště v domě čp. 102 z průjezdu. Tyto schody vedou do dvou vyšších pater na pavlač. Z pavlačí se vstupuje do jednotlivých bytů. V domě čp. 102 v části do náměstí je kadeřnictví. To zasahuje do poloviny tohoto objektu.

půdorysné uspořádání objektu v roce 2012

Jedná se o velmi zachovalý historický dům přímo na náměstí ve vlastnictví města. V jeho levé části je dnes obchod prodávající především produkty pro turisty, jako je například sklo apod. Jsme toho názoru, že je pro fungování centra města spíše vhodné tento obchod pronajmout nájemci, který v tomto prostoru vytvoří funkční lahůdkářství, které bude propojeno jak s náměstím díky přítomnosti několika stolků, tak také s vstupním prostorem, kde dnes stojí bicykly a je zde nepořádek. Pro více informací o nově navrhovaných obchodech do centra klikněte zde. To vše podle našeho názoru mohou nájemci z vyšších pater skladovat v zadních prostorech přístupných ze dvora objektu. Takto uvolněný prostor v přední části domu by mohl být další vstupní částí do lahůdkářství. Je důležité zjistit, jestli původní prostor nebyl propojen a nebyla zde tedy pouze jedna místnost, čemuž by napovídaly poměrně tenké zdi a dva středové sloupy uprostřed prostoru. Je tedy důležité udělat průzkum tohoto vyzdění. Potom by bylo vhodné například skleněnými otevíratelnými stěnami tento prostor opticky propojit a umožnit zde také sezení u několika stolků podobně jako před objektem. Uzamykatelný vstup do horních bytových pater by měl být až u vrchního schodiště.

Lahůdkářství by mělo fungovat podobným způsobem jako cukrárny a pekárna a mělo by do města přilákat další obyvatele města a také spokojené návštěvníky, kteří ocení také slané výrobky jako jsou chlebíčky, bagety, saláty apod.  Lahůdkář by tedy měl být schopen tyto věci sám vyrábět.

Jedná se o objekt v majetku města. V tomto domě doporučujeme zachovat knihkupectví v přízemí objektu a bydlení v patrech. 

analytická část

V přízemí objektu se nachází knihkupectví. Vraty na levé straně se vchází do průjezdu, který vede do vnitřního dvora. V prostoru dvora jsou přístupné místnosti skladů pro nájemníky domu. V prvním patře jsou nájemní byty. Sklepy se nachází pouze v části blízko náměstí. Dvůr kdysi dále pokračoval do sousedního dvora a tím byly domy v centru průchozí. To se dnes již nezachovalo.

půdorysné uspořádání objektu v roce 2012

Hlavní budova čp. 24 základní umělecké školy by měla zůstat ve využívání této instituce. Bylo by však vhodné opětovně zpřístupnit původní malý průchod mezi domy, který vede z průchodu pro pěší Budějovické brány. Tak, aby se zde dalo procházet až na menší nádvoříčko za budovou, jak tomu bylo v minulosti. Nádvoříčko by mohlo být upraveno. Není tedy v majetku města, je však volně přístupné.

Oddělené pracoviště ZUŠ, které se dnes nachází v budově bývalé staré radnice na Masarykově náměstí, bude z těchto prostor přesunuto. Bohužel není možné, aby se prostory umístily do hlavní budovy ZUŠ do volného prostoru podkroví, protože úprava podkroví s instalace střešních oken není možná, jako nevhodný zásah do vzhledu historického centra. Toto odloučené pracoviště se tedy přesune do prostor stávající městské knihovny. Řešení vnitřních prostor budovy stávající knihovny naleznete po kliknutí zde Provoz knihovny bude přesunut do historického centra města do domu čp. 127. Pro více informací o nové knihovně v tomto domě klikněte zde.

předcházející analýza objektu

Škola sídlí v historickém centru města, poblíž lázní Berta a na Masarykově náměstí v budově staré radnice. Škola má také odloučená pracoviště ve 4 obcích v okolí (Lomnice nad Lužnicí, Lužnice, Suchdol nad Lužnicí, České Velenice).

Nyní má ZUŠ obory: hudební (Dechový orchestr, Kytarový soubor, Žesťový soubor, Smyčcový soubor), výtvarný a taneční (nejmladší). 

Hlavní budova, kde sídlí ZUŠ, je Hradecká brána a dům čp. 24. Prostory ZUŠ nestačí, a proto má také část výuky (výtvarný obor a taneční obor) ve druhém patře budovy staré radnice na Masarykově náměstí. Informace o těchto oborech a jejich fungování viz text věnovaný staré radnici. Tyto učebny jsou v budově staré radnice  umístěny dočasně. Bylo by dobré najít vhodné prostory pro přestěhování dočasně umístěných oborů.

V hlavní budově se tedy nachází pouze hudební obor. Budova domu čp. 24 má tři nadzemní podlaží a půdní prostor. Z průchodu brány vede hlavní vstup do prostoru haly, odtud se dá jít po schodišti nahoru. Kolem domu vede úzká ulička, která ústí brankou na cestu kolem Zlaté stoky. Tato ulička je na začátku a na konci uzavřena branami. V minulosti byla průchozí.  V prvním patře jsou umístěny učebny a schodiště vedoucí do objektu brány. Zde jsou také učebny. V druhém patře jsou učebny a kanceláře vedení ZUŠ. Z chodby vede spojovací schodiště do prostoru brány, kde se nachází kulturní sál. Z chodby je také vstup na půdu. Prostor půdy není využívaný.

Škola funguje od září do konce června. Během letních prázdnin je zavřená.

Škola pořádá každoročně koncerty a výstavy, na kterých se studenti prezentují. Většina koncertů se koná v kulturním sále, který se nachází přímo v prostorách ZUŠ. Škola také spolupracuje s lázněmi Aurora, kde se jednou ročně pořádá koncert. Dále se konají Promenádní koncerty dechového orchestru pro lázeňské hosty v altánku lázní Berta (5x do roka- vše proběhne v 5. nebo 6. měsíci). Dále probíhají koncerty: vánoční v divadle J. K. Tyla, koncert žesťového orchestru na náměstí a koncerty u Pomníku. Taneční vystoupení se jednoročně konají v divadle J.K. Tyla. Výstavy studentských prací se pořádají v zámecké galerii. Dá se říci, že nejrozvinutější a nejaktivnější obor je hudební. 

Půdorysné uspořádání objektu v roce 2012:

Jedná se o velmi úzkou uličku, která sama o sobě vytváří velmi příjemnou atmosféru. Tato ulička by podle našeho názoru měla být opět oživena a měla by se jistým způsobem navrátit k vlastní logice. Myslíme si, že by v této uličce tedy mohl být trh. Představa je taková, že se jedná o poměrně zaplněnou uličku trhovci. Tento trh by fungoval každodenně v sezoně. Bylo by vhodné vytvořit každý den v týdnu jiný trh: ovoce-zelenina, cukrovinky, různé domácí produkty, apod.. Trhovci by používali nově navržené stánky s kolečky, které by byly vytvořeny takovým způsobem, aby se daly velmi jednoduše složit a stohovatelně zaparkovat do jednoho z objektů. Případně by se mohlo jednat o menší přístřešky, které by mohly v tomto prostoru v sezoně zůstat. Je však nutné tyto stánky vytvářet logicky a v architektonické kvalitě. Také je důležité začínat s výrobou stánků postupně, aby zde nestálo 30 stánků a pouze tři prodejci.

Všeobecně však předpokládáme, že charakter uličky bude díky trhu a různým vůním velmi zajímavý pro návštěvníky Třeboně. Díky kvalitním místním surovinám zde prodávaným bude i přínosem pro místní obyvatele. Třeba i díky této trhové uličce se jim vyplatí z předměstí jít na trh do centra města. Myslíme si, že by mělo jít o náhradu za dnešní umístění tržiště v mrtvém prostoru vedle MU.

Zároveň je důležité, aby se zde prodávaly kvalitní produkty, tedy ne nekvalitní textil apod.  Je tedy potřeba vytvořit program uličky v jednotlivých dnech v týdnu. Také je nutné, aby ulička komunikovala s prostorem Masarykova náměstí tak, že několik stánků bude zasahovat do náměstí a tím upozorňovat, že v uličce probíhá trh.

Domníváme se také, že díky této živosti v uličce mohou začít fungovat domy, které jsou dnes v dezolátním stavu jako např. kavárna, vinárna apod.

Pro „život“ této uličky je však také nutné oživit Kostelní náměstí, které zaručí průchod lidí mezi těmito náměstími. Pro více informací o Kostelním náměstí klikněte zde.

Ulička by také měla být předlážděna kamennou štípanou dlažbou vhodné barevnosti. Inspirací pro barevnost vydláždění může sloužit barevnost valounů Kostelním náměstí. Dnešní vydláždění pochází z 80. let a spíše než jako městský prostor působí jako podlaha obchodu Jednota z tohoto období.