Zámek a park

Zámek je v péči památkového ústavu. Jedná se o rozsáhlý areál, který má díky svým prostorám, venkovním i vnitřním, obrovský potenciál v pořádání kulturních akcí ve městě.

Zámek byl vždy pokladnicí kultury a místem, kde čas plynul jiným způsobem než ve zbytku města. Je důležité si uvědomit jeho ohraničenost a uzavřenost, a také oproti městu zcela jiný charakter. Ten je patrný například i při vstupu do areálu. Kroky člověka zde plynou tak nějak pomaleji oproti zbytku města. Je to pravděpodobně způsobeno jistou honosností prostoru. A přesně tento charakter je důležité si udržet a dále jej prohlubovat. Dnes ovšem tento charakter poměrně dosti nahlodávají například všudypřítomné velmi nevkusné reklamní poutače na různé restaurace, podivné expozice apod. Také je tento charakter výrazně narušen podbízivými nesmyslnými výstavkami draků, vodníků, a také výstavou Krajina a lidé, která je zde umístěna dle našeho názoru na nepochopitelném místě. Proč tuto výstavu umísťovat do zámeckého areálu? Tato výstava by měla být na opodstatněnějším místě. Nově by měla být výstava umístěna do Schwarzenberského špejcharu. Pro více informací o budově a uspořádání špejcharu klikněte zde. Zde by měla sídlit jedna z institucí města zabývající se krajinou a přírodou. Pro více informací o nových kulturních institucích města klikněte zde.

Charakter prostoru zámku je také narušen v zámeckém parku. Zde ovšem především přítomností předimenzované budovy DPS s červeným zábradlím. Pro více informací o domu s pečovatelskou službou klikněte zde. Ta je z tohoto místa opravdu problematická. Navrhujeme i vzhledem k návštěvě této budovy, a tedy i jejímu hlubšímu prozkoumání, aby byla až doslouží zbourána. V zámeckém parku také doporučujeme zrušit asfaltové chodníky a nahradit je za mlatové- pískové a přehodnotit mobiliář poblíž cestiček. Tedy lavičky a koše. Myslíme si, že pro takovéto prestižní místo by bylo lépe zvolit jiný charakter laviček. Nejlépe vytvořit unikátní kvalitní mobiliář. Nadčasový rozvíjející  duch místa a přitom místu nekonkurující.

Dále si myslíme, že je vhodné, i vzhledem k předchozím textům o charakteru místa, že se park na noc zavírá. Je však  možné, že některé dny- například v létě- by park mohl zůstat občas otevřen. Například při nějaké kulturní příležitosti, nebo jen tak. Příležitostí by také mohlo být například divadlo. Myslíme si, že by bylo zajímavé pokud by se v parku vytvořilo menší experimentální divadlo. Toto divadlo by mohlo pracovat s divadelním prostorem způsobem jako divadlo v Českém Krumlově. Nemyslíme si, že by se mělo jednat o něco podobného ani vzhledem, velikostí ani stálostí. Ovšem logika a myšlenka, kterou krumlovské divadlo má, se dá dále rozvinout a je velmi zajímavá. Obzvláště je třeba se zamyslet nad prostorem a jeho výhledy. Bylo by dobré, pokud by Třeboň měla specifické experimentální „divadlo“, které může do města přivést i jiný druh kultury. Je však nutno z tohoto experimentu v žádném případě nedělat masovou záležitost.

Co se týče prohlídkových okruhů, bylo by vhodné a také se s tímto počítá až se vystěhuje archiv, navrátit do těchto prostor Schwarzenberské vybavení a přemístit sem tuto trasu. Doporučujeme, vzhledem k myšlence nové trasy po opevnění města přehodnocení dnešní třetí trasy, aby se neduplikovaly. Pro více informací o nově navrhované trase klikněte zde. Myslíme si také, že je vhodné v zámku (alespoň v jeho části- například na půdě ve východních budovách) počítat s galerií současného umění. Zpřístupnění těchto půdních prostor a zachování jejich současného stavu by bylo nejen pro umělce, ale také pro návštěvníky velkým zážitkem. Je třeba si uvědomit, že není v celém městě jediná historická půda, která by byla přístupná. Je samozřejmě jasné, že se bude jednat o sezónní záležitost. Ovšem až se odstěhuje archiv, mohlo by se jednat o vzniku této galerie, souvisící s Domem Štěpánka Netolického, například i v celém východním křídle velkého nádvoří. Pro více informací o Domu současného umění v domě Štěpánka Netolického klikněte zde. Díky přítomnosti současných umělců, a také mladých začínajících umělců a studentů výtvarných škol z ČR a zahraničí, by mohlo toto místo ožít tvůrčím životem. To by bylo samozřejmě velkým pozitivem pro město.

Je důležité i z tohoto pohledu zachovat a i více propagovat hostel, který je v areálu zámku a který patří mezi nejlevnější možnosti ubytování v Třeboni. Ten by mohl sloužit pro ubytování těchto umělců. Hostel je podle našeho názoru též důležitý pro ubytování tzv. baťůžkářů, kteří nemají vzhledem ke svému mnohdy i několika měsíčnímu putování dostatek hotovosti na hotely. Je také smutnou pravdou, že charakter tohoto omšelého socialisticky vybaveného hostelu je jistým způsobem zajímavější než všechny stejné žluté a oranžové nevkusné podivné pokoje, které nabízí valná většina všech místních hotýlků. To je samozřejmě jiný problém.. Jedná se o tzv. českou unifikovanost. Ta je velmi patrná i například v restauračních zařízeních ve městě. V Třeboni snad neexistuje hospoda, která by měla nějaký styl. Všechno je tak nějak jakoby „přes kopírák“. Jediná vyjímka je Krčma u Kellyho. Ta je velmi povedená. Bylo by však dobře, pokud by byl umožněn vstup též do parku, kde by mohlo být venkovní sezení.  Pokud hovoříme o stylu Krčmy u Kellyho, bylo by dobře vytvořit i další hospodu, která by měla například styl „Schwarzenberský“. Bylo by totiž pro návštěvníky zajímavé a příjemné po návštěvě zámku také zajít na pivo nebo jídlo do restaurace s podobnou logikou vycházející z doby, jaká byla předváděna v navštíveném okruhu na zámku.

Také se domníváme, že je dobře zachovat zahradní část Na Valech v duchu v jakém je. Tedy ovocné stromy, zahrada. Tento prostor souvisí s ulicí Valy, je řešen v následujícím textu Odkaz na text pojednávající o řešení části Na Valech, klikněte zde.

Předcházející analýza objektů

Areál zámku (čp. 110, 111, 112, 113, 153, 152, 154, 151, 116, 117, 119, 120) se nachází v centru města. Je jeho nedílnou součástí. Z jižní strany z pohledu od hráze rybníka Svět vytváří jeho pohledovou dominantu. Budovy zámku jsou vystavěny způsobem, že vytvářejí velké a malé nádvoří a prostor na valech, kde dříve býval vodní příkop. Před samotnou stavbou zámku byl zde hrad. Ten byl pravděpodobně částečně zrušen a částečně přestavěn na zámek. Před vznikem hradu se předpokládá, že zde stávala tvrz. Na samém počátku města, které vzniklo jako tržní osada se předpokládá, že zde stával statek. Dnes bohužel není nikde ve městě zdokumentováno ani jedno románské zdivo z případného kostelíku či tvrze. V Krčmě u Kellyho je v menším salónku gotická klenba, která je pravděpodobně pozůstatkem hradu.
K zámku patří také park. Přibližně středem parku vedla kdysi cesta z města skrze Břilickou bránu. Tato brána byla zrušena v 17. stol. Petrem Vokem. Zámek je spojen s kostelem sv. Jiljí a panny Marie Královny dlouhou chodbou. Ta byla dříve pravděpodobně zděným opevněním a spojení s kostelem bylo z vnitřní části po dřevěném ochozu. Podél zdi objektu na vnitřní straně hradeb vedla dříve cesta pro pěší. Nyní zde již není. Přemýšlelo se o navrácení této cesty, ale bylo by to pravděpodobně složité vzhledem k rozdílným majitelům pozemků. Pro archiv je však dnes problematické tuto stěnu opravit. Všechny dvorky jsou od sebe odděleny zdí nebo na původním místě chodby stojí dřevníky apod.

Do budoucna se uvažuje o nasvícení zámku po celé jeho délce od Budějovické brány až ke katovnám.

Budovy zámku nejsou významněji podsklepeny s výjimkou hlavní budovy čp. 110, kde se nachází dva menší sklepy, v nichž je nyní vystavována expozice pro děti.

Nadchod mezi Kostelem sv. Jiljí a domem v části kterou vlastní archiv, je stále ve správě zámku. K prostoru však nevede přístupová chodba.

Psaníčkové sgrafito na objektu zámku není renesančního původu. Jedná se o sgrafito, které vzniklo za vlády Schwarzenbergů. Sgrafito se nezachovalo pravděpodobně díky neutěšenému stavu celého zámku po vládě Švamberků.

Návštěvnost zámku je ročně 45 000 lidí.

Park

Park je obehnaný plotem a při soumraku se nyní zamyká. V parku i na zámeckém nádvoří se v noci občas objevují vandalové, kteří ničí zařízení parku, nádvoří a dělají nepořádek. Uvažovalo se, že při zamykání parku by se zvonilo na zvon, aby všichni lidé v parku věděli, že musí odejít a nedocházelo by k tomu, že v areálu po zamčení někdo omylem zůstane. V parku je možné volně vstupovat na trávník. Trávník je stříhaný nakrátko tak, aby byl volně průchozí a lidé zde mohli dělat pikniky. V parku se také konají akce: Okolo Třeboně, vzniká zde také letní scéna pro konání divadelních představení. Hraje zde někdy Jihočeské divadlo. V zámeckém parku by bylo možné instalovat experimentální scénu divadla …

Bývalá Břilická brána

Tento objekt nespadá do majetku správy zámku. V průchodu do parku se nyní nachází vchod do Krčmy u Kellyho. Objekt brány spojuje zámecký park s prostorem Lipovky s náměstím T. G. Masaryka. V patře objektu je dnes archiv.

Velké nádvoří- hlavní

V noci je otevřené, průchozí. Je zde kašna, a vedou odtud vstupy do jednotlivých budov zámku, parku, na Valy, na náměstí T. G. Masaryka a na ulici ke Krčínovu domu. Z náměstí T. G. Masaryka se zde vchází přes severní bránu, nad kterou vede chodba. Nádvoří je tvořeno mlatovou cestou a travnatým povrchem s keři a květinami. Na Nádvoří rostou vzrostlé stromy. Drenážní chodníček kolem budov je řešen vykládanými valouny.

Malé nádvoří

Na noc se uzamyká. Je zde vstup do jednotlivých objektů zámku a dnes i archivu. Pod věží se nachází místnost pro průvodce. Na stěnách jsou umístěny mapové podklady.

Budovy čp. 110

K tomuto číslu popisnému patří pět budov. První je hlavní budova na východní straně, kde se nachází prohlídkové expozice zámku. Jedná se o dvě trasy: jednu Rožmberskou a druhou Schwarzenberskou. Trasa Rožmberská, která pojme návštěvnost 35 osob začíná v 1. NP v jižní části objektu, kde se vstupuje do asi nejreprezentativnější místnosti na zámku, která vznikla za Petra Voka. Z tohoto období zde byla dochována pouze zrcadlová klenba. Další úpravy zde byly za rodu Švamberků a Schwarzenbergů. Tato místnost s několika dalšími byla dokonce již za rodu Schwarzenbergů určená pro prohlídku občany. V podstatě zde je prvopočátek průvodcování v Třeboni. Další místností na této trase je jídelna. Tyto první místnosti se pravděpodobně nalézají na místě původního hradu. V této druhé místnosti je v podlaze původní hradní studna. Další místností je přípravna jídel, místnost pro dvorní dámy a poslední knihovna. V místě kde je dnes knihovna, byl pravděpodobně vstup případně i chodba spojující vnitřní původní dvůr s dnešním vnějším. To je patrno z vnitřního dvora. Obsah knihovny původně umístěné v domě čp. 118 byl 10,5 tisíce knih. Ty zde však již dnes nejsou vzhledem k historickým událostem ve Švédsku. Jediné, co na zámku z této doby zbylo je Rožmberský archiv. Další místností je kunst komora, jejíž obsah zde podobně jako obsah knihovny již také není. Za Petra Voka byla v této místnosti černá kuchyně. Za touto místností je vytvořena alchymistická laboratoř. Dnes je zde vystavena například socha piety ze zrušeného špitálu který stával na místě rybníku Svět.
V 2. NP je dnes druhá prohlídková trasa, která najednou pojme 25 osob. Trasa reflektuje období vlády Schwarzenbergů na zdejším zámku. Jedná se však o nepůvodní uspořádání pokojů. Pokoje šlechty v tomto období byly vždy směřovány do parku. Původní obytné místnosti rodu Schwarzenbergů byly původně na místě hlavních sálů- dnešního archivu. Po přemístění archivu je předpoklad, že se tato logika obnoví. Za Schwarzenbergů byl zámek jedním z jejich majetků- jejich první sídlo. Nebyl však jejich reprezentačním sídlem, ale dal by se přirovnat k něčemu jako pohodlné výletní chalupě.

Další budovou čp. 110 je tzv. Císařské křídlo. Nyní zde sídlí archiv. Jednotlivé místnosti, okna, malby na stěnách, textilní tapety se zde zachovaly až do dnešní doby. Nachází se zde zlatý sál, kaple, prostor letní jídelny. Správa zámku chce tuto část po přestěhování archivu zpřístupnit jako další prohlídkovou trasu. V přízemí směrem do parku jsou prostory pronajímané cukrárně. Ve sklepení se pak nachází Krčma u Kellyho se samostatnou kuchyní. Do budoucna se uvažuje, že se kuchyně ještě zvětší a bude fungovat i pro nově plánovanou zahradní restauraci. Tato terasa by měla být u další budovy taktéž čp. 110 orientována směrem do parku na místě, kde kdysi stávala zámecká dřevěná pergola. V této budově se v přízemí nachází stálá expozice Třeboňsko-Krajina a lidé. V dalších patrech budovy dnes sídlí archív. Až archív opustí tyto prostory, uvažuje se o vybudování centra pro děti- pracovní dílny, které by byly propojené také s divadlem apod., také zde je možnost vytvořit muzeum historického odívání, které by vhodně doplnilo prohlídkovou trasu a zapadlo do historických interiérů. V další budově nalevo od hodinové zámecké věže je dnes archiv, který bude také přemístěn a na tomto místě bude taktéž již zmiňovaná prohlídková trasa.

Budova čp. 111

Ruthardův dům. Nyní se zde v přízemí nachází zámecká galerie. Ve vrchní části je archiv, který je spojen s hlavní částí archivu malou chodbou vedoucí nad vstupní bránou do zámku.

Budova čp. 112

V minulosti zde byly úřednické byty. Nyní se zde nachází v přízemí pokladna zámku s prodejnou propagace. V patře jsou pak prostory, které dnes využívá archiv a v budoucnu po vystěhování archivu by se daly využít pro kulturní účely. Mohla by zde vzniknout například galerie moderního umění. V části je také malé atrium, odkud je také přístupná galerie v Ruthardově domě a pizzerie a prodejny v čp. 112.

Budova čp. 113

V minulosti zde byly úřednické byty. V jižní části budovy se nachází průjezd s branou do ulice. Nyní se zde nachází kanceláře správy zámku a šatna zaměstnanců. V patře jsou pak prostory, které by se daly v budoucnu po vystěhování archivu využít pro kulturní účely například galerie. Nyní je v patře depozitář.

Budovy čp. 115

K tomuto číslu popisnému patří dvě části. V severním se nyní ještě nachází Státní oblastní archiv. Tato instituce je zde v bezplatném pronájmu. Během dvou let se však přestěhuje do budov bývalého augustiniánského kláštera. Druhé křídlo dnes slouží jako byty a v přízemí jako kanceláře správy zámku. Do budoucna by se odtud byty a kanceláře měly přesunout do budov s čp. 110 a v těchto uvolněných prostorách by měly vzniknout také nové WC pro turisty.

Budovy čp. 116 a čp. 117

V těchto budovách se nyní nachází prostory internátu střední školy. Do budoucna se uvažuje o možném vystěhování školy a využití prostorů pro případné umístění muzea a galerie.

Budova čp. 116 I

Budova se nachází na valech a na konci je ukončena kulatou věžovitou částí. Byla také součástí obranného systému města. Nyní se zde nachází sklady pro zahradníka. Za touto budovou směrem za hradbami města se nacházel skleník. Uvažuje se o jeho navrácení na toto místo. Východně od této budovy jsou dílny pro pracovníky zámku se zahrádkou, skleníkem, drůbeží a králíky.

Budova čp. 118

Tento objekt přístupný z prostoru Lipovky nyní nepatří k areálu zámku. V minulosti za Petra Voka se zde však nacházela rožmberská knihovna se sbírkou kuriozit. Nyní je zde v přízemí lékárna.

Budova čp. 119 a čp. 120

Obranné bašty započaté stavbou Petrem z Rožmberka- součást obranného opevnění. Přes tyto prostory vede podzemní chodba- kasematy. Dnes se v prostorách obou bašt nachází ubytování. V čp. 119 je možné si pronajmout vrchní část této bašty. V čp. 120 ve vrchní části je ubytování pouze pro pracovníky NPU. Travnaté plochy s ovocnými stromy kolem těchto objektů na hradbách jsou příjemným místem bez nežádoucích úprav.

Budova čp. 121

Obranná bašta, součást opevnění. Dnes se v prostorách bašty nachází CHKO.

Budovy čp. 151

V minulosti to byla budova puchalterie- účtárny a také zámecká konírna. V její západní části se nachází průjezd z nádvoří zámku do prostoru Na valech. Konírna je dnes výstavním prostorem a je možné ji navštívit jako součást třetí prohlídkové trasy spolu s psí kuchyní a katovnou. Konírna v jedné části odkrývá původní logiku ustájení koní. V tomto prostoru se také někdy konají koncerty. Jedná se o velmi zajímavý a reprezentativní prostor se dvěma řadami sloupů. Ve vrchní části budovy je ubytování pro průvodce. Pod střechou této budovy je bývalá sýpka. O prostoru se přemýšlí jako o možné galerii moderního umění. Nevýhodou však je, že tento prostor není dostatečně vysoký.

Budovy čp. 152

Vrchní část budovy byla v minulosti využívaná jako sýpka. Nyní se zde se nachází v přízemí kavárna. V tomto prostoru bylo uvažováno za vlády Švamberků o zřízení hrobky. V dnešní době se uvažuje, že by se dala půda tohoto objektu využít jako prostor pro vystavování moderního umění.

Budovy čp. 153

V tomto objektu v přízemí je dnes Schwarzenberský sál. Zde se občas pořádají koncerty a je možné jej využít také pro svatební obřad. Tento sál má, pokud je zaplněn, dobrou akustiku vhodnou na koncerty. V minulosti byl používán jako školní tělocvična. Za tímto sálem je přísálí. Uvažuje se, že by se dala půda tohoto objektu využít jako prostor pro výstavy moderního umění.

Budovy čp. 154

Dříve byly v těchto prostorech kanceláře. Dnes se celá budova využívá jako hostel. Kapacita je 51 lůžek ve dvou a třílůžkových pokojích. Cena za jednu noc na osobu je 300 Kč. K dispozici je společná kuchyňka. Provozovatelem je správa zámku. Uvažuje se, že by se dala půda tohoto objektu využít jako prostor pro vystavování moderního umění. Půda tohoto prostoru byla dříve používána jako sýpka.

Budovy čp. 155

Budova Psí kuchyně je malý objekt ve kterém byla přípravna krmiva pro psy. Tento prostor je dnes součástí třetí prohlídkové trasy. Budova je v majetku NPU. V této budově ze severní části se také vstupuje do kasemat, které byly určeny pro obranu města. V chodbách jsou dodnes zachovány dvě studánky. Tyto chodby jsou však z poloviny již zasypané. V přední části je využívá restaurace Šupina jako prostor sklípku. Ve vedlejším dlouhém objektu čp. 150 je dnes restaurace Šupina a Šupinka. Dříve zde byl psinec. Tedy prostor pro lovecké psy.

Budovy čp. 156

Budova soukromá, ve které se nachází restaurace Šupina.

Kulturní akce konané na zámku:

V dubnu se pravidelně koná květinová výstava Amarylis vždy s určitým podtitulem (v roce 2011 Amarylis a japonská inspirace, v roce 2012 Amarylis a holandský tulipán). Květinová výstava je vždy naaranžována jako součást jedné z prohlídkových tras. Součástí zámeckého komplexu je také zámecká galerie, kde se pravidelně pořádají výstavy základní umělecké školy, výstavy v rámci festivalu Anifilm a také výstavy pro návštěvníky Třeboně v sezóně (v roce 2011 byla pořádána výstava „Zpátky do pohádky“ pro děti). V létě jsou také pořádány atraktivní noční prohlídky zámku s Petrem Vokem a Bílou paní. V zámku je také instalována stálá expozice Dům přírody Třeboňska. Jedná se o nahlédnutí do historie a současnosti, krajiny, přírody a rybníkářství Třeboňska. V roce 2011 ji navštívilo 3 264 osob. Expozice je v období letní sezóny otevřena denně od 9 do 17 hodin. Mimo sezónu je expozice uzavřena vždy v pondělí, ale v ostatních dnech má otevírací dobu od 9 do 17 hodin. V zimních měsících (listopad-březen) byla otevřena vždy ve středu. Vstupné pro dospělou osobu je 50 Kč, zvýhodněné vstupné je 25 Kč a pro skupiny nad 20 osob 20 Kč za osobu.

Ve venkovních prostorech areálu zámku se konají další kulturní akce: divadlo v parku, koncerty na nádvoří, Historické slavnosti Jakuba Krčína, Slavnosti Petra Voka, festival Okolo Třeboně, Třeboňská nocturna. Nelze opomenout také prostory Schwarzenberského sálu a Schwarzenberské hrobky, kde jsou pravidelně pořádány koncerty v cyklu třeboňské zimní i letní nocturny. Zámek v Třeboni v roce 2011 navštívilo 47 080 osob a Schwarzenberskou hrobku 36 343 osob.

Do budoucna bude vytvořena další prohlídková trasa. A to v prostorách zámku, kde je dnes v pronájmu Státní oblastní archiv. Po vybudování této trasy se již nebude žádná další v budoucnu realizovat, protože pro velikost a návštěvnost zámku budou stačit tyto.

Situace areálu v roce 2012:

Dnes je prostor Na valech parkovištěm. Jedná se o nevyužité příjemné místo, které je dnes zabito automobily v tomto prostoru stojící na všech místech a ve všech směrech. Tento prostor je degradován pouze na parkoviště. Místo samo má však velký potenciál vzhledem k okolním historickým stavbám a také krásným vzrostlým stromům, které mu dodávají atmosféru. Pod tyto stromy se posadit by bylo jistě příjemné.

Vzhledem k navrhovaným skutečnostem  bude frekvence pěších procházejících v těchto místech výrazně oživena díky propojení Zlaté stoky se zámeckým parkem. Pro více informací o tomto propojení klikněte zde. Nejen vzhledem k tomuto budoucímu propojení je vhodné prostor vytvořit jako jakési nádvoří či „náměstí“, které bude pro procházející přívětivé a kde se budou moci lidé také zastavit, posadit se a v letních měsících se najíst na zahrádce restaurace. Tyto předzahrádky by však měly doznat podle našeho názoru značných změn. Bylo by třeba, aby stejně tak jako řešení prostoru tohoto náměstí byly řešeny i tyto předzahrádky spolu se zelení kolem nich. Ta dnes působí jako karikatura ke krásným vzrostlým stromům ve středu „nádvoří“.

Domníváme se, že by bylo nejlépe, pokud by se předzahrádka přestěhovala západním směrem více do prostoru „nádvoří“. Tato předzahrádka také musí korespondovat s kvalitou tohoto prostoru. Mimo jiné by bylo vhodné do budoucna přehodnotit současnou budovu restaurace Šupina (s rovnou střechou) a podivným zalomením stěn, která do tohoto historického jádra nepatří. Podle našeho názoru je to problematická stavba v historickém jádru. Tato stavba spíše než jako kvalitní restaurace působí jako rychlé občerstvení poblíž dálnice.

Je tedy důležité, aby parkování automobilů bylo řešeno jak je patrno z mapy (tedy ne uprostřed prostoru), ale kolem stěn objektu zámku. Celou ulici s „náměstím“ by bylo vhodné pokrýt buďto mlatovým- pískovým povrchem, jako na nádvoří zámku, nebo štětovou dlažbou vhodné barevnosti. Povrch dlažby by měl za všech okolností kopírovat terén a nevytvářet žádné srovnávání ploch a navážky atd. V prostoru pod stromy by bylo vhodné umístit například 3D bronzový model města a sezení, které bude vhodně směřovat pohled sedících například k zámeckému parku. Je také důležité s citem do tohoto prostoru umístit nové mapové prvky, které nebudou překážet ve výhledu a pohybu.

Myslíme si tedy, že je důležité aby na tento prostor byla vytvořena kvalitní architektonická studie, která bude reflektovat tyto skutečnosti a díky kvalitě architektů dojde k proměně tohoto perspektivního místa. Pro více informací o dosahu kvalitní architektury klikněte zde. 

Předcházející analýza místa

Tento prostor kdysi býval předprostorem zámku a nacházel se zde třetí vodní příkop. Nyní je zde z větší části parkoviště. Část tohoto prostoru parkoviště nyní patří městu a část zámku. Jsou zde průchody do parku, do zámku a na Trocnovské náměstí u Svinenské brány. Nachází se zde dvě restaurace v samostatných domech Šupina a Šupinka, které mají jednoho majitele. V objektu bývalého psince je také ubytování. V této části je také zachováno původní opevnění města v podobě zdi a bývalých katoven. Nachází se zde také budovy dílen a skladů zámku, a také budova bývalé psí kuchyně. Odtud se také vchází do kasemat- podzemní chodby, která byla vybudována jako součást obrany města spolu s hradbami a vede ke dvěma obranným baštám- katovnám čp. 119 a čp. 120. Druhá chodba se zachovala jen částečně a vedla z domu čp. 155 k baště (dnes zde sídlí CHKO) a dále do Novohradské brány. Prostor za hradbami se uvažuje ponechat v dnešní podobě bez větších zásahů.