Obsah
Kostelní náměstí a Husova ulice
Ulice Husova za kostelem by podle našeho názoru měla být v části přejmenována na Kostelní náměstí. Jedná se totiž o jeden ze dvou nejdůležitějších venkovních prostorů ve městě. V tomto místě dříve býval hřbitov, dnes je prostor vydlážděn valouny. Bohužel úpravy poslední doby – viz nové betonové chodníky, plocha keříků a stromů s lavičkami, a autobusová zastávka tomuto prostoru příliš nedodávají na kvalitě. Náměstí by podle našeho názoru mělo fungovat jako místo rozjímání a také jako předprostor vstupu do budovy nové knihovny čp. 127 v bývalé škole. Pro více informací o nové knihovně klikněte zde.
Je také důležité, aby v tomto prostoru neparkovaly automobily, které místo umrtvují. Je jasné, že náměstí je protnuto silniční komunikací a to je samozřejmě problém. Už proto však by mělo být zamezeno výskytu automobilů alespoň na severní straně této ulice- potažmo tohoto náměstí. Dlažba na tomto náměstí by měla být zachována původní valounová a tam, kde je to možné, by měla být po odstranění automobilů stejným způsobem doskládána na místa, kde je dnes betonová dlažba. Betonový chodník by měl být odstraněn a plocha by měla být propojena s náměstím jednolitým povrchem valounové dlažby. Případně zde může být pruh kameniva s přívětivějším povrchem vhodným pro pohyb osob. Vše by mělo být řešeno v navazující fázi, tedy ve studii, která bude tento prostor řešit i s logikou ostatních vazeb, zejména navazující knihovny, pohybu osob z uličky Masné krámy (Pro více informací o uličce Masné krámy klikněte zde.) a důležitosti náměstí jako sakrálního prostoru, kde se konají náboženské obřady a místa, kde dříve býval hřbitov. Prostor by primárně tedy měl být místem sakrálním a intelektuálním.
Také je důležité si při vytváření budoucí studie uvědomit oblast, ze které je velmi zajímavý pohled na město. Je to z jeho severní strany nahoře za kostelem, pokud se díváme směrem na věž na náměstí. Další zajímavý pohled je na kostel z východní strany, tedy tam, kde je dnes nevhodně zasazen strom s lavičkami. Studie také musí reflektovat možnosti sezení na tomto náměstí. Při řešení tohoto prostoru je také důležité brát v úvahu, že toto náměstí pokračuje kolem kostela až do místa vstupu na nádvoří kláštera.
Pro budoucí kvalitní rozvoj (tedy navázání na slavnou historii města) je důležité, aby v centru města veškeré architektonické studie vytvářeli kvalitní architekti, kteří budou tyto skutečnosti reflektovat. V žádném případě by tedy nemělo docházet k tomu, že architektonické projekty do takto zajímavého města jako je Třeboň navrhují stavební inženýři. Podstata stavebních inženýrů je v navrhování a výpočtu stavebních konstrukcí, podle předchozího návrhu architekta. V této ulici je vše patrno již ze samotných chodníků, které jsou vhodné snad jen na parkoviště k hypermarketu Lidl !!!
Parkování v této ulici by mělo být řešeno jako podélné na jižní straně silnice a mělo by být omezeno pouze pro obyvatele místa a případně pro obyvatele města.
V celém historickém jádru doporučujeme zpomalit dopravu na rychlost 40 km za hodinu. V tomto prostoru je to důležité také z důvodu přecházení z ulice Masné krámy na Kostelní náměstí a dále průchodem k Lázním Berta skrze dům čp. 11. Zde by tedy měl vzniknout přechod pro chodce.
Také je důležité na tomto náměstí řešit osvětlení. Tento prostor by měl být slavnostně nasvětlen. Nasvětlen by tedy měl být kostel, sochy a kříž. Ve středu prostoru náměstí by podle našeho názoru neměly být lampy veřejného osvětlení. Tyto lampy by měly vést pouze po jižní straně náměstí, případně po severní straně náměstí. Více o systému nasvětlení historického města je uvedeno v textu Masarykovo náměstí a historické jádro po kliknutí zde
Kostel sv. Jiljí a Panny Marie Král.
Kostel je spolu se zámkem nejdůležitějším objektem ve městě.
V kostele se pravidelně konají prohlídky pro veřejnost. Nejzajímavější unikát, mimo samotnou budovu kostela, je zde originální opuková socha Třeboňské Madony. Jméno města Třeboň je, ale nejvíce v kulturní historii spojeno s Mistrem třeboňského oltáře, konkrétně jeho dílem uzavíratelného deskového oltáře s velkou středovou částí (nezachovala se) a dvěma menšími na levé a dvěma na pravé straně (jedna se nedochovala). Tyto menší boční části byly otočné- tedy oltář byl uzavírací. Tento deskový oltář, jehož originál je uložen v Anežském klášteře v Praze, je nejvýznamnější umělecké dílo, které je s Třeboní spjaté a to nejen na úrovni České republiky, ale také na úrovni světové. Tento význam není dnes vůbec městem reflektován. V kostele se nachází pouze papírové tisky vystavované tak, že jsou položeny na zemi a opřeny o židle. Tento způsob a kvalita reprodukcí je zcela nevhodný. Město by mělo, ve svém zájmu, nechat vyhotovit kvalitní kopie deskových originálů. Tyto kopie by měly být malované na dřevo a být zasazeny do nově vytvořeného oltáře. Desky, které se nedochovaly by zůstaly prázdné. Střed tohoto oltáře by například mohl byl prázdný. Bylo by tedy vidět za tento oltář. To je však otázka na architektonickou studii, která by měla s tímto oltářem pracovat tak citlivým přístupem, jakým pracoval v Itálii Carlo Scarpa. Bylo by přínosné spolupracovat s nově vzniklým Domem současného umění, který by mohl tuto aktivitu řešit. Pro více informací o nové instituci Dům současného umění klikněte zde.
Tento oltář by podle našeho názoru měl být umístěn v kostele, tak aby mohl plnit svou funkci. Jistě by také chtělo mnoho lidí tento oltář vidět ve svém přirozeném prostředí.
Budova fary je v celkově velice dobrém a zachovalém stavu. Myslíme si však, že by bylo dobré lépe upravit zahradu- rajský dvůr. Odstranit dřeviny nepůvodní pro krajinu Třeboňska. Jedná se o různé jehličnaté stromy, thuje, apod. Místo těchto stromů by bylo lépe zde vysadit ovocné stromy (jabloně, hrušky, …) tak, jak tomu snad i v historii na rajských dvorech bylo.
V blízkosti kostela se nachází místo, kde původně býval hřbitov. Navrhujeme, aby se toto místo přejmenovalo na Kostelní náměstí. Pro více informací o Kostelním náměstí klikněte zde.
Na náměstí na východní straně kostela se nachází sochy. Další sochy jsou také u jižního vchodu do kostela. Sochy by měly být rekonstruovány pod odborným dohledem památkové péče. Nad jižním vchodem se také nalézá freska, která je ve velice špatném stavu. Tato freska by měla být rekonstruována co nejdříve. Bylo by dobré, pokud by se město domluvilo s panem děkanem na společném postupu při rekonstrukcích.
předcházející analýza objektu
Budova kostela je postavená v gotickém slohu, interiér a vybavení však pochází především z doby barokní. Při pohledu na střechu kostela je patrno, že bývala kdysi vyšší. Budova kostela dříve náležela ke komplexu budov augustiniánského kláštera. Nyní budovy kláštera již patří archivu. Ke kostelu náleží pouze budova fary, která se nachází v budově č.p. 142. Tato budova, dříve hlavní budova kláštera, je tvořena křížovou chodbou v přízemí a v prvním patře jsou prostory náležející k provozu fary. Uprostřed je rajská zahrada se studnou.
Původně na místě stával starší kostel, který byl při stavbě kláštera zbourán. Ke kostelu patřil hřbitov, který již do dnešních dob nezachoval. Tento hřbitov se nacházel na místě dnešního náměstí za kněžištěm kostela. Pod původním zvlněným kamenným valounovým dlážděním se však pořád nachází hroby s lidskými ostatky. U stěny kostela stojí dvě sochy světců a mezi nimi je kříž. Na tomto místě se konají veřejné venkovní bohoslužby. Při těchto akcích je zde instalován dočasně oltář. Na toto náměstí patří také autobusová zastávka, která je ve velice špatném stavu. V dolní části bylo náměstí nově opraveno. Je zde vysázen strom, keře a umístěny lavičky. Lavičky jsou umístěny špatně a keře jsou v tomto místě zcela zbytečné.
Kostel je dvoulodní, v přední části je kněžiště, oddělené od dvoulodní části obloukem, v zadní části jsou na kůru varhany a dřevěný zdobený přístřešek pro panovníky ze zámku. V interiéru kostela je vystaven originál gotické sochy Třeboňské Madony. Do 18. století se zde také nacházel deskový gotický oltář z dílny mistra Třeboňského oltáře. Zbytky tohoto oltáře se nyní nacházejí v Anežském klášteře v Praze. Jak u sochy, tak u oltářních obrazů se jedná o jedno z nejkvalitnějších uměleckých děl z tohoto období u nás. V místech pod kněžištěm a před obloukem jsou krypty. Kostel má z jižní strany několik oken. Ze severní strany okna nejsou. Vede odtud vstup do křížové chodby. Také na jižní straně je východ z kostela. Z venkovní části je portál zdoben freskou, která je ve špatném stavu a bylo by dobré ji restaurovat. U tohoto vchodu se nachází dvě barokní sochy, které by také potřebovaly zásah odborníka na restaurování. Fara na tyto opravy nemá peníze.
Křížová chodba má na části stěn původní malované fresky, kamenné gotické klenby jsou také v částech zachovány s původní výmalbou. Gotická okna chodby směřují do rajské zahrady uprostřed. Z křížové chodby je přístupná kaple, pod kterou se nachází krypta. Z chodby je také přístupný prostor tzv. zimní kaple, kde se obzvláště v zimním období konají bohoslužby. V minulosti byl tento prostor využíván pro potřeby loutkového divadla. To se však nyní dočasně přesunulo do domu Štěpánka Netolického a posléze se přesune do nového sálu v Besedě.
Na kůr kostela vedla přímá krytá cesta ze zámku pro panstvo. Ta je však nyní neprůchodná. Z větší části je využívaná archivem jako sklady archiválií a proto zde platí přísná bezpečnostní pravidla a veřejnost zde nemá volný přístup. Chodba je v části domu č.p. 125 přerušena úplně a to vestavbou bytů. Do kostela také vedla druhá cesta pro biskupa a to z budovy, kde se nachází gotická kaple sv. Vincence. Tato cesta je dnes také neprůchodná. Kaple slouží nevhodně jako schodiště.
Farnost spravuje pan farář s panem kostelníkem, který se také stará o údržbu budov. Kostel Panny Marie Královny a sv. Jiljí je možné navštívit, jsou zde pořádány pravidelné exkurze. V roce 2011 jej navštívilo 1 500 osob. Kostel je také využíván jako místo pro konání koncertních představení.
Půdorysné uspořádání objektu:
Bývalý klášter
Budova bývalého kláštera, kterou vlastní archiv se bude v budoucích desetiletích postupně rekonstruovat a přeměňovat v moderní v blízké době již digitalizovaný archiv. Podstata archivu, tedy jako místa shromažďování informací, není sama o sobě příliš městotvorná. Domníváme se, že archiv této velikosti v dnešním městě by bylo lepší umístit mimo historické centrum. Proto si myslíme, že bude záležet na tom, jakým způsobem bude archiv svoje prostory řešit a co budou umožňovat pro místní obyvatele a také například pro velmi zajímavou cílovou skupinu možných přijíždějících lidí, kteří mohou přijíždějí právě díky archivu. Bylo by tedy vhodné archiv maximálně- kam až to jde „otevřít“, aby se stal zajímavým pro obyvatele a také přijíždějící lidi. Vedení archivu s touto otevřeností počítá a vyčleňuje zde jedno křídlo, kde bude prostor pro výstavní účely, muzeum a kavárna. Archiv také počítá se spoluprací s panem Mladovským, který by i venkovní prostory mohl využívat k dočasným výstavám současného umění.
Z našeho pohledu je také žádoucí, aby maximum venkovních prostor bylo možné procházet a to třeba i jen dočasně. Například při výstavách. Jde například o parkán, který má velmi příjemnou atmosféru. Podobně také zahrada v nové knihovně. Pro více informací o knihovně a zahradě klikněte zde.
Je podle našeho názoru důležité opravit také klášterní nádvoří a zpřístupnit kapli sv. Vincence, která je nevhodně předělána na schodiště. Myslíme si, že je také potřeba brát v úvahu krásné klenuté místnosti v přízemí, přímo souvisící s nádvořím, které chce archiv dále využívat jako garáže a dílny. Osobně se domníváme, že by bylo dobré v těchto prostorech vytvořit něco více. Také by bylo dobré vhodně využít velmi zajímavé a velké prostory klenutých sklepů a různých průchodů poblíž bývalých (pravděpodobně) stájí.
Bylo by dobré, pokud by se areál bývalého kláštera stal podobně jako zámek místem k procházkám a díky svojí uzavřeností tedy spíše ke kontemplaci. Vše tedy v souvislosti se zahradou u nové knihovny viz předchozí odkaz.
Situace uspořádání objektu v roce 2012:
Dům čp.127 Husova ulice
Do objektu domu čp. 127 by měla podle našeho názoru být přestěhována knihovna. Ta je dnes v areálu budov DPS.Pro více informací o budově stávající knihovny klikněte zde.
Hlavním nedostatkem centra města je po přestěhování úřadu snížená návštěvnost místními lidmi. To samo o sobě může v konečném důsledku vést až k situaci, která je pro přirozený život města nebezpečná- tedy město jako kulisa pro turisty!!! Velmi negativním příkladem je Praha, která veškeré své instituce a objekty pro bydlení obyvatel v centru města postupně zaměnila na hotely. Tomu je důležité podle našeho názoru předejít.
Proto mimo jiná opatření je vhodné do centra města umístit instituce, které přivedou nejen místní obyvatele. Jednou z těchto institucí je bezesporu knihovna. Objekt knihovny je však třeba otevřít z přední strany a vhodně jej propojit s Kostelním náměstím. Pro více informací o Kostelním náměstí klikněte zde.
Na tomto místě je též třeba zmínit, že před samotnou stavbou knihovny bude nutné přestěhovat nájemníky domu do nově upravených podkroví v objektech v majetku města.
Knihovna by měla být propojena s parčíkem v jejím vnitřním dvoře. Tento parčík by měl být řešen společně s Archivem, kterému patří. Bylo by vhodné, pokud by se město s archivem dohodlo na otevřenosti parčíku v době provozní doby knihovny. Podobně by bylo možné při domluvě těchto dvou subjektů vytvořit menší branku například na místě původní, která by tento prostor spojila také s kolonádou u lázní Berta. Pro více informací o okolí Zlaté stoky klikněte zde. Tato branka by mohla být otevírána podobným způsobem jako v parku zámeckém. Parčík sám o sobě by měl býti spíše sadem. Je důležité, aby charakter tohoto prostoru byl odlišný od ostatních parků ve městě. Myslíme si, že ve městě chybí park, který by měl charakter intimních zákoutí, menších prostorů v zeleni apod. Tedy ne otevřený velký prostor. Dále se domníváme, že park, tedy lépe řečeno zahrada, je díky přítomnosti knihovny vhodná pro kontemplativní zamýšlení se, četbu, společenské hry apod. Bylo by tedy dobré, zde vybudovat například zahradní altán. Ten by mohl být vhodný například i díky vytvoření menší kavárny v objektu knihovny.
Knihovna by také měla umožňovat zdarma internetové připojení. To by tedy bylo vhodné propojit s kavárnou viz text výše. Je to důležité mimo jiné také z důvodu možnosti využívání internetu lázeňskými hosty. Při dotazování bylo zjištěno, že někteří lázenští hosté by ocenili tuto internetovou kavárnu. Díky propojení pomocí branky směrem k lázním Berta, by tak mohli lázeňští hosté velmi jednoduše vše využívat. V objektu knihovny a také v zahradě by též, což je žádoucí, mohly probíhat různá čtení, menší kvalitní jazzové koncerty.. apod. V zadní části objektu knihovny (v její severní části) by měla být studovna, která by byla otevřena do severní zahrady směrem ke kolnám.
Důležité je též zachování starých kůlen a prádelny, které mohou být využity pro nějaké aktivity. K tomuto všemu je třeba se však dostat díky kvalitní architektonické studii, která pro tento prostor musí být vypracována. Pro více informací o dosahu kvalitní architektury klikněte zde.
Je tedy velmi důležité, aby si tento prostor zachoval svoji intimitu. Myslíme si, že je však stejně důležité umožnit v otvírací době knihovny projít skrze menší branku pro jednoho člověka směrem k Lázním Berta. Mnoho dětí a dospělých, kteří jsou v knihovně totiž poté odjíždí vlakem z nádraží- dnes pojmenovaným Třeboň- Lázně. Proto je vhodné těmto lidem umožnit toto spojení, aby nebyli nuceni procházet ulicí Husovou.
Do objektu je tedy vhodné vstupovat z jeho přední části. Zde je možné umístit v letním období několik stolků kavárny. Mělo by se však jednat o kavárenské stolky, které vidíme například v historických městech v Itálii a nikoliv masivní obrovské předzahrádky jako na Masarykově náměstí zde.
Rekonstrukce této budovy by měla probíhat podle zásad památkové péče, ale zároveň také způsobem, aby objekt byl kvalitní knihovnou. Je důležité se seznámit například s velmi kvalitní rekonstrukcí knihovny v Soběslavi. Pokud se chcete podívat na fotografie knihovny v Soběslavi klikněte zde. Tato budova tedy může reflektovat historickou podstatu budovy s moderní skutečností či s nadčasovostí současné architektury.
Předcházející analýza objektu
Objekt není podsklepen. V přízemí a prvním patře se nacházejí nájemní byty. K objektu patří zahrada, která přímo sousedí s hradební zdí. Na dvorku jsou dřevníky, slouží nájemníkům jako sklady. Také je zde na dvorku malý objekt bývalé prádelny, nyní se zde nachází sklad. Tento objekt bývalé prádelny je postaven přímo u hradební zdi.
půdorysné uspořádání objektu v roce 2012
Dům čp.12 Husova ulice
V přední části objektu se nyní nachází prodejna železářství. Ta by měla zůstat zachována. Ve střední části domu se nacházejí sklady podnájemníků. Tyto prostory by se daly využít a mohla by zde být umístěna prodejna ryb, která by byla v provozu například pouze v sezoně. Prodejna ryb podle našeho názoru v centru města chybí. Spousta lidí, kteří Třeboň neznají, nemají vůbec ponětí o sádkách pod hrází rybníka Svět a o prodeji ryb zde. Je však důležité, aby prodejna komunikovala s okolím pomocí otevřených vrat domu a viditelným způsobem například pomocí umístěných sítí a podběráků upozorňovala na prodej ryb. Vhodná by byla také kvalitní kovářská práce- například zavěšená ryba nad vraty. Ve středním nádvoříčku budovy by mohla být zajímavá nádrž na ryby- něco jako kašna či kašny. Prodej by byl řešen jako prodej živých ryb v akváriích. Bylo by však možné si zde nechat rybu i naporcovat apod. Tedy kompletní služby. Myslíme si, že to by byla pro turisty zajímavá podívaná. Rybárna by, pokud by se rozrostla, mohla využívat také venkovního prostor sala terreny vzadu.
Zásobování prodejny by bylo možné z ulice Husova. Auta by vjela skrze průjezd do dvora, kde by se ryby vykládaly. Výhodou je, že se dům nachází v blízkosti Zlaté stoky. Proto je zde teoretická možnost brát vodu přímo ze stoky.
Vše by bylo však vhodné prověřit v architektonické studii, která by konkrétně řešila provoz a logiku této „prodejny“ a celého prostoru.
V dalších nadzemních patrech je vhodné zachovat bytové jednotky.
Předcházející analýza objektu
Objekt, postavený v 19 stol., se nachází v ulici Husova. Je podsklepen. Sklepy se však během silných dešťů částečně zatápí vodou. Je zde pumpa, která automaticky tuto vodu čerpá. Objekt je ve svém středu rozdělen dvorem, který je přístupný z ulice průjezdem. Do dvoru vedou okna z bytů a obchodu v přízemí. Skrze tento dvůr se prochází do druhé části objektu – průjezdu, za kterým v zadní části je travnatá zahrada s klenutým přístřeškem „salou terrenou“. Zadní stěna objektu sala terreny sousedí se zahradou u Zlaté stoky. Zahrada však není v majetku města. Dvorek není moc využíván. V přízemí objektu směrem do ulice je obchod- železářství. V dalších místnostech v přízemí jsou sklady pro obchod a pro nájemníky domu. V prvním a druhém patře se nacházejí nájemní byty.
Situace objektu v roce 2012:
Dům čp.126 Husova ulice
Objekt by měl nadále sloužit jako bytový dům. Je zde však důležité, aby město v domech které vlastní pronajímalo tyto prostory pouze lidem, kteří v těchto domech bydlí a nejsou tedy zde jen na „chalupě“. To je důležitý faktor z hlediska udržení města městem.
Dle našeho názoru je také důležité, aby lidé kteří bydlí takto v centru města si tohoto bydlení patřičně vážili.
předcházející analýza objektu
Objekt je podsklepen. V části sklepů se nachází vestavěné dřevěné kóje, které slouží jako sklady pro nájemníky. Sklepy jsou suché. V přízemí, prvním a druhém patře budovy se nachází nájemní byty. Podkroví domu je neobývané, nic se zde neskladuje. Přízemí je přístupné z hlavní ulice po venkovních schodech.
K objektu patří v zadní části malý dvorek. Na dvorku stojí původní dřevníky, které slouží nájemníkům jako sklady.