Pod hrází Světa

Část pod světem je velmi zajímavý prostor, který je v současné době průmyslově využíván. Jedná se však o místo, které úzce souvisí s krajinou, Zlatou stokou a rybníkem Svět. Skrze tyto dva vodní živly je místo také propojeno s lázeňskými promenádami, kdy každá tato promenáda tento prostor ohraničuje z jedné strany.

Proto se domníváme, že je důležité tomuto prostoru věnovat velkou pozornost, aby nedošlo při jeho zastavování k bezcitnosti. Pod tímto slovem může být skryto například vytvoření podivných domů s podivnou logikou, jako se to často ve městě stává. Například je tato bezcitnost velmi zřetelná u 3 objektů nad hřišti poblíž Lázní Aurora. Domy nejen že jsou odpudivé, ale jsou také nevhodně zasazeny a neumožňují pohyb lidí z Aurory směrem do centra, tak jak tomu mohlo být. Je proto důležité, aby se toto místo stalo do budoucna synonymem pro příjemné, s krajinou spojené místo, které není příliš zastavěno. To je mimo jiné i jedním argumentem pro přehodnocení územního plánu v oblasti stavby přeložky silnice zde. Silnice totiž velmi výrazným způsobem zničí tuto oblast s velkým potenciálem. Pro více informací o řešení přeložky klikněte zde.

Doporučujeme tedy postupně z tohoto místa vytlačit veškerou průmyslovou výrobu apod. Vše je patrno z mapy. Z mapy je také patrná logika stavění. Mělo by jít především o bytové domy a také o několik ubytovacích objektů. Na mapě je znázorněno území, které je jen „nahozeno“. Má spíše než velikost a počet objektů řešit jejich uspořádání a vztahy k okolí, zastavěnost prostoru a spojnice cest.

Objekty by měly být umístěny v přirozené zeleni. Nemá se tedy v žádném případě jednat o exotickou zeleň. Zeleň by naopak měla volně vcházet z krajiny. Tedy být její součástí. Podobně i domy mají být součástí cest, ohraničovat prostor kolem cest a umožňovat průhledy například na pivovar a do krajiny. Logika domů je taková, že nejvyšší domy jsou na křižovatce ulic Novohradská- Sádecká. Domy se snižují směrem severním a také směrem ke Zlaté stoce.

V tomto místě je také objekt Schwarzenberské sýpky, který je podrobně řešen v jiném textu.  Pro více informací o Schwarzenberském špejcharu klikněte zde.

V prostoru je řešeno také záchytné parkoviště. To by v nejlepším případě bylo podzemní. Je však otázka, zdali to bude možné. Více o systému záchytných parkovišť najdete v textu o dopravě. Pro více informací o parkovištích klikněte zde.

Mapa: část pod Světem

Mapa: okolí Světa

Mapy: Lázně Berta – promenáda kolem Zlaté stoky

Předcházející analýza objektu

V současnosti se technické služby (čp. 224, 225) nacházejí pod hrází rybníka Svět. V budoucnu se počítá se stěhováním do průmyslové části města. Vznikl již projekt. Technické služby sestávají především ze skladů posypového materiálu a garáží pro automobily. Těchto automobilů je 45. Pro účely jsou totiž používány různé automobily specifikované svojí funkcí. Také jsou zde sklady různého městského mobiliáře apod. Firma zajišťuje na klíč stavbu různých věcí pro město, jako je stavba podia pro kulturní akce, prodejních dřevěných stánků apod. V objektu je také dřevařská výroba a opravna. Firma je sama si schopna opravit až 90% vlastních strojů a automobilů. Technické služby mají 50 zaměstnanců.

Uspořádání prostoru v roce 2012:

Tento soukromý objekt, který fungoval k původnímu poslání ještě před cca 5 lety, je dnes prázdný. Jedná se o velmi zajímavý a zachovalý objekt postavený v tzv. „Schwarzenberském stylu“. Majitelé by preferovali, aby byl tento objekt určen ke kulturním účelům. Cena objektu je deset milionů korun.

Navrhujeme tedy, aby město tento objekt koupilo. Je však důležité, aby byl tento objekt zachován ve stavu v jakém je. Doporučujeme tedy variantu, která by tento objekt zachránila a zároveň by nebyla finančně náročná. Myslíme si, že není možné vytvářet zde další „Besedu“.

Objekt je ve velmi dobrém stavu. V hlavní nejcennější budově jsou veškeré konstrukce a střecha v naprostém pořádku. Je tedy v podstatě třeba pouze zamést a vymalovat vápnem stěny. Tedy objekt navrátit do původního stavu. Myslíme si totiž, že budova by měla zůstat intaktní ve smyslu jejího vnitřního nezastavění. Veškeré vklady, pokud by byly třeba, by měly být nezávislé na konstrukci budovy, tedy pouze volně vložené. Vnitřní prostor budovy je totiž její největší síla a kouzlo. Myslíme si, že budoucnost budovy je v původním prostoru s trámy, dřevěnými podlahami a také možná i se zachovalou technologií rozvodu obilí. Zachování těchto novějších technologií je však otázkou na architektonickou studii. Také se domníváme, že budova by měla fungovat pouze v období sezony. Využitelnost této budovy je totiž podle našeho názoru pouze v tomto období. Proto není třeba zde budovat topení. Je třeba zde pouze vyvést elektřinu a datové připojení. Také se domníváme, že není potřebná ani složitá výtahová technologie. Měla by stačit elektrická kladka zavěšená za konstrukci střechy, která by skrze otevíratelnou část podlah vždy při přeinstalaci programu prostoru umožňovala jednoduchou manipulaci s většími předměty skrze všechny patra.

Myslíme si, že díky této racionální rekonstrukci a provozu se bude jednat o velmi levnou záležitost a budova bude pokračovat jako jakási sýpka, nyní však naplněna kulturním životem.

Funkční náplň budovy by podle našeho názoru měla být následující. (Před přečtením tohoto textu je třeba přečíst také text o nové logice kulturních institucí ve městě. Pro více informací o nových institucích klikněte zde.).

5. NP- zcela vrchní patro hlavní budovy. Tento nejvyšší prostor budovy by měl zůstat prázdný vzhledem k vyšším teplotám v letním období. Je však vhodné nechat tento prostor průchozí, návštěvníci zde například mohou vidět původní technologii apod. Také je zde krásný výhled do krajiny a na město.

4. NP by mělo být novou institucí. Mělo by se jednat o Dům krajiny a přírody Třeboňska. Zdá se nám to výhodné vzhledem k výhledům do krajiny.

3. NP by mělo sloužit jako centrum nového „okruhu“ tzv. Schwarzenberské cihlové architektury a jejich hospodaření v krajině. Pro více informací o okruhu po Schwarzenberských stavbách klikněte zde. Tento okruh bude patřit pod instituci Muzeum historie Třeboňska.

2. NP by mělo být patrem volným s možností vystavování institucí města- konkrétně: Dům současného umění, Muzeum historie Třeboňska, Centrum animace, Institut rybníkářství a rybářství a také Dům krajiny a přírody Třeboňska. Je tedy možné, že zde mohou probíhat jak samostatné výstavy jednotlivých institucí, tak i společné výstavy. Prostor druhého patra by také měl být spojen s půdním prostorem vedlejšího objektu. Tím by se zdvojnásobila plocha výstav. Otázkou je však teplota v tomto prostoru.

1. NP by mělo být určeno jako vstupní s pultem a v části také využívané podobně jako 2. NP, tedy pro výstavy kulturních institucí města. Vedlejší objekt se spojovacím krčkem by měl být určen jako centrum cyklistiky- tzv. „Cyklistický bod“, který bude umožňovat vysprchování cyklistů, bezpečné uschování bagáže i kola a případně také i jednodušší přespání cyklistů. Měl by zde být také pult s člověkem nebo dvěma, který bude schopen poskytnout informace, půjčit nářadí na opravu kola, případně také kolo opravit. Tento člověk zde může mít i půjčovnu kol, příslušenství apod. Také zde může prodávat cyklistické potřeby.

Domníváme se, že by tomuto místu přítomnost cyklistů a lidí přicházejících sem za kulturními zážitky prospěla. Objekt je velmi dobře napojen na novou promenádní cestu pouze pro pěší kolem Zlaté stoky a také na korzo pouze pro pěší kolem rybníka Svět. V budoucnu bude také napojen na novou cestu kolem Zlaté stoky procházející zde v místě současných garáží. Pro více informací o místě kolem Zlaté stoky klikněte zde.   Pro více informací o řešení této části pod hrází Světa klikněte zde

V budoucnu, po změnách v tomto území by tedy bylo dobré přesunout námi nově vedenou (v ulici Sádecká) cyklistickou trasu na Domanín až k tomuto objektu. Cyklistická trasa na Brannou kolem tohoto objektu již vede. Pro více informací o napojení na cyklotrasy klikněte zde.

Mapy: část pod Světem

Mapy: cyklotrasy a cyklostezky a pěší turistické trasy

Předcházející analýza objektu

Stavba pochází ze stejné doby jako pivovar Regent. Tato stavba není zapsána jako kulturní památka. Což je podle našeho názoru velká chyba. Stejně jako je architektonicky hodnotný areál pivovaru a budov, je také hodnotná tato stavba špejcharu. Původně ke špejcharu patřila také parní pila, která se nachází v blízkosti špejcharu. Byla to pila na zpracování dřeva, která byla poháněna parním strojem. Objekt byl rekonstruován sdružením majitelů a dnes se zde nachází byty. Budovy patřící ke špejcharu se nachází na pěší trase vedoucí kolem Zlaté stoky z historického centra Třeboně kolem technických služeb až k Opatovickému mlýnu. Budova stojí na ulici Novohradská, která směřuje z města směrem na Nové hrady.
V části před hlavní budovou se nyní nachází dvůr využívaný jako parkoviště a sklad. Tento areál je celý oplocen. U vjezdu se nachází budova vrátnice, která není původní. V hlavní budově se ještě před pěti lety skladovalo obilí. Nyní je budova prázdná a využitá jen zčásti v přízemí jako sklady, autooprava. Hlavní budova špejcharu má čtyři podlaží a půdní vysoký prostor. Hlavní vstup do této budovy kdysi býval v předsazeném dominantním průčelí. Na průčelí budovy se nachází zdobný prvek erbu. Hlavní budova má obdélníkový půdorys s delší stranou orientovanou k hlavní cestě. V průčelí byly kanceláře vedení. V dalších prostorách se skladovalo obilí. Konstrukci hlavní budovy tvoří obvodová nosná hrázděná konstrukce (cihly a dřevěné trámy) a vnitřní nosný dřevěný skelet (systém nosných sloupů, nosné stropní průvlaky, trámy a podlahová prkna, schodiště). Zajímavostí je např. spřažení trámů sloupů v přízemí pomocí ocelových kovaných kleštin z důvodů větší únosnosti. Nebo také původně zachované celodřevěné hlavní schodiště. Celkově je nosná konstrukce budovy velice „bytelná“, protože je stavěna pro vysoké zatížení. Ve všech patrech se skladovalo obilí. Dřevěná konstrukce je inženýrsky velice propracována a také tesařsky velice kvalitně provedena. I z tohoto konstrukčního hlediska je budova unikátní. Bylo by dobré tuto konstrukci zachovat, zvláště pokud je dnes dřevo v dobrém stavu bez poškození dřevomorkou apod. V budově se nachází vybavení z doby 70. let, které se používalo k transportu obilí pomocí mechanizace a centrálního řízení do všech pater a prostor objektu. Jedná se o kompletní systém plechových potrubí (vodorovné i svislé) s rozvodnými fukary, uzávěry apod.

Z jižní strany se na hlavní budovu napojují nižší budovy. Jedná se o dvě jednopodlažní budovy s půdním prostorem. Konstrukce je hrázděná (cihly, dřevo) na venkovní fasádě neomítnutá. Dnes jsou budovy prázdné, částečně jsou zde sklady. Dřevěné konstrukce zde nejsou v tak dobrém stavu jako u hlavní budovy.

Ze západní strany se k hlavní budově připojuje dvoupodlažní budova s podkrovím. Budova čp. 228 je rekonstruována a část je využívána jako penzion a část jako byty. Je s hlavní budou spojena dvoupodlažním objektem s podkrovím čp. 1239, kde se dnes v přízemí nachází autodílna. Konstrukce těchto budov je opět stejná- hrázděná. Kolem těchto budov prochází asfaltová komunikace, která vede do zadní části za špejcharem. Na místě za budovami a také za hlavní budovou špejcharu stojí samostatně tři objekty, které pravděpodobně původně bývaly dělnické domky. Všechny byly navzájem podobné (barva fasády, materiály). Tyto budovy nebyly rekonstruovány příliš citlivě. Mezi nimi je dvůr a zahrada. Tyto prostory, stejně jako objekty, jsou dnes v soukromém vlastnictví. Část je využívána jako penzion a část na soukromé bydlení.

Situace okolí objektu v roce 2012: